11 - 2008 Švédsko

Skansen

Slovo „skansen“ znamená ve švédštině hradbu, val, násep či hráz. Původně to byl prostě jen místní název v západní části poloostrova Djurgården, než jej po celém světě proslavil Artur Hazelius. V roce 1891 zde totiž otevřel první muzeum lidové architektury na světě. Dnes má plochu 300 000 m2 a jeho jméno se stalo obecným pojmem pro všechny podobné expozice pod širým nebem...

.

Vznik prvního skanzenu byl výsledkem národně romantických proudů konce 19. století, kdy postupující industrializace hrozila zničením venkovské kultury. Cílem uvědomělých národovců bylo dále udržovat, rekonstruovat, případně podle starých vzorů nově zbudovat hodnotné, ale zničené stavby a ovšem i jejich zařízení, nábytek, pracovní nástroje, přístroje a jiné zajímavé předměty lidové kultury.

enášení staveb z autentických lokalit bylo o to snazší, že se vesměs jednalo o stavby dřevěné. Teprve později přibylo i pár kamenných a cihlových domů. Takto se podařilo shromáždit na 150 staveb ze všech výrazných oblastí Švédska, reprezentujících nejrůznější sociální vrstvy. Najdeme tu selské statky i měšťanské domy, dokonce celé řemeslnické čtvrti, kostel přenesený ze vsi Seglora, školu z Väla, chatrče zemědělců i panský dům Skogaholm.

Nejoblíbenější je Stadskvarteret, městská čtvrť s pekárnou, lékárnou a vazárnou knih. V letní sezoně a o svátcích se tu předvádějí různá řemesla, oživují staré lidové zvyky, mladí lidé v krojích i běžném oblečení z dob minulých zpívají lidovky a doprovázejí se na staré hudební nástroje.

Vítaným zpestřením je ochutnávka dnes už mnohdy nevyráběných potravin či pamlsků. Při zvlášť slavnostních příležitostech se tu konají i divadelní představení a koncerty.

Jednotlivé oblasti přibližují návštěvníkům nejen typické stavby, ale i charakteristické rostlinstvo a zvířectvo. Už Hazelius si přál zoologickou zahradu jako bytostnou součást skanzenu. A tak doprovází laponský tábor stádo sobů a dalších 300 druhů zvěře zejména ze severních, méně známých a přístupných končin země.

Pojem skansen se jako obecný název obzvlášť uchytil v někdejších socialistických zemích – užívá se nejen u nás a na Slovensku, ale i v Polsku, Maďarsku nebo Slovinsku. Německy mluvící oblasti užívají spíše označení Freilichtmuseum – muzeum pod širým nebem. Vesměs se však jedná o regionální soubory staveb typických pro danou oblast. Stockholmský Skansen si však dal za cíl shromáždit typické stavby z celé země.

Kromě něj existuje ještě krajový skanzen v jihošvédském Lundu a skanzen Jamtli ve středošvédském Östersundu v kraji Jämtland. Na Středoevropana však tak trochu „skanzenově“ působí i mnohá menší města v blízkém okolí švédské metropole, jako třeba Mariefred, Västeras či Eskilstuna. Dřevěné domy totiž ani v městské zástavbě neztratily na oblibě. Důvody jsou prosté: dřeva na jejich stavbu bylo a je ve Švédsku stále dost, nadto se snadno vytápějí a dobře drží teplo. Patří zkrátka k tradici zdejšího způsobu bydlení.

 

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2008
Další informace o Švédsku naleznet zde: www.sopka.cz

 

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace