10 - 2008 New York

Jazz a blues v Harlemu

Je sobota večer, ze stanice A na 8. avenue nasvícené girlandami žárovek se valí davy lidí. Někteří směřují do divadla Apollo na 125. ulici, jiní do Cotton Clubu na severní straně Lenox Avenue, ale největší proud směřuje do Savoy Ball Room, který okupuje celý blok mezi 140. a 141. ulicí. Píše se rok 1936 a v Savoyi se schyluje k souboji swingových orchestrů Chicka Webba a Bennyho Goodmana. Přestože se Spojené státy ještě nevzpamatovaly z hospodářské krize, v obrovském sále pro 5000 lidí je nabito. Jazzoví fanoušci, na které už nezbyly vstupenky, a hlavně ti, kteří na ně nemají, blokují dopravu pod otevřenými okny sálu. Příští den odhadují noviny přítomný dav na 2 0000 lidí. To je newoyrský Harlem na konci období, jež historici označují jako „harlemskou renesanci“...

Luis Armstrong zvaný Satchmo Koncem 19. století se do New Yorku začali stěhovat za prací černoši z amerického Jihu. Nejvíce jich proudilo do severní části Manhattanu, do Harlemu. Jako každá emigrační vlna, i oni s sebou přinášeli svou tradiční kulturu. Její důležitou součástí byla hudba, která počátkem 20. let minulého století proměnila Harlem ve čtvrť zábavy a jazzu. Tehdy se v newyorském tavícím kotlíku setkaly tradiční jižní formy spirituálů, gospelů a blues s hudbou vzdělaných černošských vrstev ze severu. Výsledkem byla tvořivá atmosféra, s jakou se doposud Amerika nesetkala.
Svůj podíl na tom měla i prohibice, neboť kluby, které rostly jako houby po dešti, byly většinou majetkem gangsterských bossů. Vedle hudební a taneční produkce si tam mohl návštěvník objednat i „skotskou“ či „kanadskou“ kávu a jiné nápoje podivuhodných jmen. Ve dvacátých letech velmi populární Cotton Club například ovládal pověstný gangster Dutch Schultz…

 

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2008
Další informace o New Yorku naleznet zde: www.sopka.cz

 

 

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace