Země Světa | Archiv | Ročník 2008 | 10 - 2008 New York

10 - 2008 New York

10 - 2008 New York

Články v tomto čísle:

Velké jablko

uvod1M_10.jpg

Zrodilo se jako Nový Amsterdam, ale o necelé čtyři desetiletí později bylo přejmenováno na Nový York. Jak rostlo a mělo se čile k světu, dostávalo mnoho dalších přízvisek a přezdívek – Hlavní město světa, Město, které nikdy nespí, Empire City, Babylon na řece Hudson nebo Tavicí kotlík. Spisovatel Washington Irvingo něm mluvil jako o Gothamu – jakémsi Kocourkově v anglofonním podání, a povídkář O. Henry jej nazval Bagdádem nad podzemní dráhou...

Vertikální město

vertikalni1M.jpg

Čtyři z pěti newyorských boroughs, okresů,leží na ostrovech. Manhattan a Staten Island jsou samostatné ostrovy, Brooklyn a Queens se dělí o ostrov Long Island. Jediný Bronx na severu leží na pevnině. Neúprosná pobřežní linie vždy limitovala rozpínavost města. Když došlo v roce 1898 ke sloučení všech pěti okresů a současně zástavba pokryla celý ostrov Manhattan, zdálo se, že město už nemá žádný prostor, kam by mohlo expandovat. Byl to však omyl. Mezi zemí a oblohou bylo přece místa dost...

Oáza uprostřed metropole

Central_Park1M.jpg

Přestože New York leží na stejné zeměpisné šířce jako Neapol, lze tu zažít i velmi chladné zimy. Naopak léta tu někdy bývají k nevydržení. Vedro proměňuje ulice v rozpálené pece, jejichž teplotu ještě zvyšuje horký vzduch z výdechů všudypřítomné klimatizace. Mnozí Newyorčané proto město za letních víkendů opouštějí. Nikoliv však všichni. V samotném centru Manhattanu existuje lehce dosažitelná oáza, která umožňuje nejrůznější aktivity. A tak má mnoho rodin na otázku, kde strávit neděli, jednoduchou odpověď: Let‘s go to Central Park...

Procházka po Dolním Manhattanu

Manhattan1M.jpg

Dolní Manhattan je tradičně spojován s finančnictvím a obchodem. Zdá se to neuvěřitelné, ale bývaly časy, kdy jižní cíp Manhattanu pokrývala chaotická zástavba nízkých dřevěných domků kolem nevelké cípaté pevnosti a nejvyšší stavbou byl dvoupatrový větrný mlýn. Ještě dnes je tu možné nalézt připomínky nejranějších dějin největšího amerického města. Díky tomu je objevování zákoutí ve stínu výškových budov čtvrti Financial District především procházkou newyorskou historií...

Nový kolos (Socha svobody)

Socha-Svobody1M.jpg

Dej mi své ubohé, unavené, své stísněné masy toužící volně dýchat,

ty nešťastné odpadky tvých přeplněných břehů.

Pošli je sem – zmítané bouří a bez domova,

pro ně já zdvihám lampu nad zlatou branou!“

Emma Lazarus

Ostrov nadějí a slz

Z jižní špičky Manhattanu je krásný výhled na newyorský přístav a řeku Hudson. V dálce vidíme impozantní závěsný most přes Verrazanovu úžinu, za nímž tušíme Atlantik, v popředí Guvernérův ostrov a Ostrov svobody, na kterém stojí nesmrtelná socha. Dále na západ, u břehů státu New Jersey, se nachází mohutná stavba, která svojí architekturou připomíná historizující nádražní budovu. Nestojí však na břehu a nevedou k ní žádné koleje. Leží na nízkém plochém ostrově přístupném pouze převozní lodí. Dnes je jedním z newyorských muzeí, kterým ročně projdou dlouhé zástupy návštěvníků. Po desítky let se tam však rozhodovalo o osudech milionů lidí z celého světa. Imigrační stanice Ellis Island byla místem, kde se naplňovaly a někdy také hasly naděje...

Brooklynský most a ty ostatní

New York leží z větší části na ostrovech, a proto jsou jeho mosty důležitými komunikačními prostředky. Průlivy, které jednotlivé ostrovy oddělují, i řeka Hudson jsou však natolik široké, že dlouhou dobu byl New York odkázán na převozní lodě a svých mostů se dočkal až ke konci 19. století. Většina mostů patřila v době svého vzniku k vrcholům stavebního inženýrství a najdeme je v odborných i populárních publikacích o architektuře. Nejslavnějším z nich zůstává ten, který byl první...

Umělecké sbírky nejen na Muzejní míli

Zajímavé a bohaté umělecké sbírky najdeme ve všech větších městech Nového světa, tím spíše v New Yorku, který je obecně považován za „nejevropštější“ část Spojených států. Úsek Páté avenue od 82. po 105. ulici se dokonce nazývá Muzejní míle, protože tu stojí hned devět různých muzeí včetně slavného Metropolitního. Další významné sbírky našly svůj domov nedaleko od Páté avenue, a tak můžeme Manhattan označit za srdce newyorského výstavnictví...

Navštívit Harlem

Po dvou třech dnech strávených na dolním a středním Manhattanu, po návštěvě Sochy Svobody, Time Square a dalších newyorských „nezbytností“ dostane zpravidla turista z Česka chuť navštívit černošský Harlem a pokud možno některou z proslulých nedělních bohoslužeb v baptistických kostelech. Touha po dobrodružství většinou překoná strach z neznámého. Pochlubit se zážitky z Harlemu je módní a vzrušující. Pokud ale s sebou nemáte skutečného znalce této čtvrti, to pravé vám snadno unikne...

Jazz a blues v Harlemu

jazz1M.jpg

Je sobota večer, ze stanice A na 8. avenue nasvícené girlandami žárovek se valí davy lidí. Někteří směřují do divadla Apollo na 125. ulici, jiní do Cotton Clubu na severní straně Lenox Avenue, ale největší proud směřuje do Savoy Ball Room, který okupuje celý blok mezi 140. a 141. ulicí. Píše se rok 1936 a v Savoyi se schyluje k souboji swingových orchestrů Chicka Webba a Bennyho Goodmana. Přestože se Spojené státy ještě nevzpamatovaly z hospodářské krize, v obrovském sále pro 5000 lidí je nabito. Jazzoví fanoušci, na které už nezbyly vstupenky, a hlavně ti, kteří na ně nemají, blokují dopravu pod otevřenými okny sálu. Příští den odhadují noviny přítomný dav na 2 0000 lidí. To je newoyrský Harlem na konci období, jež historici označují jako „harlemskou renesanci“...

Litinová čtvrť

soho1M.jpg

Newyorské SoHo prošlo úžasnou historií – bylo hustě osídlenou rezidenční oblastí, centrem obchodu a drobné výroby, opuštěnou průmyslovou čtvrtí i bydlištěm hippies, aby se nakonec stalo chráněnou památkou...

Mozaika zajímavostí

mozaika3M.jpg

Newyorské metro má už více než stoletou tradici. V druhé polovině 19. století zajišťovaly většinu newyorské veřejné dopravy vlaky na vyvýšených konstrukcích, lidově nazývané elevated line, které však vadily při pohledu ulicemi a způsobovaly nepříjemný hluk. Dnes můžeme jejich zbývající sekce vidět v oblasti Bronxu, Queensu či Brooklynu. V roce 1904 byla otevřena první linka podzemní dráhy, která začínala u radnice a vedla až na 145. ulici. Měla celkem 28 stanic. Tím byla zahájena výstavba jednoho z nejefektivnějších systému metra na světě...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace