Zámky na Loire

Amboise – Labutí píseň středověku

Jestliže hrady Chinon a Loches byly pro nás jakousi vstupní branou do historie panských sídel podél Loiry, a to ve smyslu geografickém i chronologickém, pak jako další objekt hodný pozornosti se nám nabízí pozdně středověký hrad či zámek v Amboise...

Země světa - Zámky na Loiře - AmboisMohutná stavba, která se vypíná na skále nad levým břehem řeky východně od Toursu, je pouhou pětinou někdejšího královského sídla zabírajícího původně celý vrchol pahorku, ale i tak může posloužit jako názorný příklad přechodu mezi pozdní gotikou a renesancí. Její počátky i zde spadají do dávné minulosti. Po keltském oppidu a římské vojenské osadě nad strategicky důležitým brodem zde stával první hrad, v 9. stol. dvakrát zničený Normany. V roce 882 byl hrad obnoven, přes řeku postaven most a městečko pod hradem dostalo první opevnění. A jeho prestiž se dočkala posílení i v duchovní oblasti: Fulko III., náš známý z hradu Loches, přivezl ze Svaté země několik relikvií, pro něž nechal roku 1003 postavit kostel Notre-Dame-Saint-Florentin přímo na hradním pahorku.
Amboise však dlouho nehrálo ve francouzských dějinách nijak významnou roli. Vše se změnilo až v roce 1431, kdy se dosavadní majitel hradu Ludvík z Amboise dostal do konfliktu s Karlem VII., byl obviněn z velezrady a uvězněn. Po třech letech ho sice propustili a vrátili mu majetek, ale s výjimkou hradu v Amboise. A tak nastalo velkolepé období hradu jako královské rezidence, kde se též „psaly dějiny“.
Ke skutečné přestavbě hradu na královský zámek došlo až za Karlova syna Ludvíka XI.; ten Amboise určil za sídlo své druhé ženy Charlotty Savojské a svých tří dětí. Původní hrad byl z větší části stržen a na jižní straně areálu vznikla do roku 1468 novostavba s obytnými komnatami, spojená s královninou soukromou kaplí. Areál dostal nové opevnění a dokonce celé městečko v podhradí bylo prohlášeno za uzavřenou zónu, do níž byl omezen vstup. Aby byla královna chráněna před hrozbou epidemií, např. moru, byl pro běžné věřící postaven pod hradem nový farní kostel, zatímco původní zůstal vyhrazen pouze obyvatelům zámku.
V roce 1470 zde královna porodila syna, budoucího Karla VIII., který na hradě prožil, jak se zdá, šťastné dětství a citový vztah k němu nezměnil ani po svém nástupu na trůn roku 1483. Bylo mu tehdy 13 let a v rámci dynastických spekulací ho už tehdy obdařili snoubenkou, tříletou Markétou Rakouskou, dcerou císaře Maximiliána. Jak bývalo zvykem, holčičku na hradě ubytovali, ale ze svatby nakonec sešlo a Markéta se vrátila k otci. Karla VIII. oženili v roce 1491 s Annou Bretaňskou, což byla jiná politicky velmi výhodná transakce. Anna byla jedinou dcerou bretaňského vévody Františka II. a dědičkou velké, dosud téměř nezávislé země. Byla sice už jednou vdaná, když ji v 13 letech na dálku provdali právě za císaře Maximiliána, ale kvůli formálnímu pochybení mohl být sňatek zpochybněn, a tak ji Bretonci provdali podruhé. A došlo k zázraku, který je při sňatcích z rozumu spíš výjimkou: Novomanželé, kteří se poprvé setkali až v den své svatby, se do sebe zamilovali...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace