Zámky na Loire

Zámek v Blois – vítězství renesance

Jméno zámku v Blois vyslovujeme takřka jedním dechem se jménem Amboise, neboť jde o zámky téměř současné: Přesto však je mezi nimi slohový rozdíl, názorně ilustrující vítězství renesance nad pozdní gotikou...

Země světa - Zámky na Loiře - BloisZatímco zámek v Amboise na první pohled přiznává svůj středověký původ, renesanční úpravy královské rezidence v Blois, zahájené za Ludvíka XII., zcela překryly původní hrad z 10. až 13. stol. Ten byl od prvopočátku v majetku hraběcího rodu, který od hradu odvozoval své jméno, tedy „de Blois“, ale v roce 1391 byl prodán Ludvíkovi I. Orleánskému, což byl mladší syn krále Karla V. (a pravnuk Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny). Hrad se tak stal majetkem královského rodu.
Princ Ludvík byl v té době významným hráčem na politickém kolbišti, tím spíše, že jeho starší bratr, který v roce 1380 nastoupil na trůn jako Karel VI., trpěl duševním onemocněním a nebyl schopen řádně vést zemi. Ludvík byl naopak vzdělaný člověk podporující umění, ale jeho politické ambice a především nepřátelství s burgundským vévodou Janem I. Nebojácným, jeho bratrancem, se mu nakonec staly osudnými, když ho Janem najatí vrazi v prosinci 1407 v Paříži veřejně ubodali.
Jeho dědicem byl syn Karel, který však v nešťastné bitvě u Azincourtu roku 1415 upadl do anglického zajetí. Do vlasti se vrátil až po vyplacení tučného výkupného v roce 1440. Oženil se s Marií Klevskou a žil téměř výhradně v Blois, kde se věnoval svým převážně literárním zálibám. Už v anglickém zajetí psal básně a v Blois nyní dokonce pořádal literární soutěže; mezi básníky, které přitom zval na svůj dvůr, byl i François Villon. V červnu 1462 se Karlovi a Marii narodil na zámku v Blois syn, jemuž dali jméno po zavražděném dědečkovi – Ludvík. A byl to právě on, kdo se po nešťastné smrti mladého Karla VIII. oženil s ovdovělou Annou Bretaňskou a usedl na trůn jako Ludvík XII. Jeho sídlem měl být královský zámek v Amboise, kde, jak víme, zpočátku pokračoval v úpravách zahájených jeho předchůdcem, ale brzy svůj hlavní zájem obrátil právě k rodinnému hradu v Blois. Ten se měl nyní stát sídlem hodným francouzského panovníka.
Novostavbu už cele prostupoval duch nového slohu. Zatímco u Karla VIII. jsme v Amboise mohli sledovat spíše jen import ojedinělých renesančních motivů v zařízení hradních interiérů, Ludvík už dává stavět první paláce s otevřenými galeriemi a velkými okny, kde lze sledovat úsilí o pravidelný půdorys křídel a symetrii, i když bylo obtížné odhodit naráz pozdně středověkou zálibu ve strmých střechách s nápadnými vikýři a fiálami, oblíbené „pruty“ v ostěních oken a portálů, drobné reliéfy s bizarními maskami a zvířecími motivy a další dědictví pozdní gotiky...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace