Zámky na Loire

Chambord – hrad z pohádek

Zámek Chambord, nalézající se zhruba 15 km východně od Blois a 50 km severovýchodně od Amboise, má mezi všemi francouzskými královskými zámky poněkud zvláštní postavení, a to především pro svůj bizardní vzhled, odrážející střet dvou historických epoch a dvou zcela odlišných slohových období architektury...

Země světa - Zámky na Loiře - ChambordZámek Chambord je o generaci mladší než oba jeho slavní předchůdci. Byl založen v době, kdy už namísto ponurých středověkých hradů tyčících se vysoko na skalách nastoupily pohodlnější, na pohled přívětivější zámky. Dokonce i místo pro jeho stavbu bylo vybráno v souladu s novými požadavky: nikoliv na srázu nad řekou, ale zhruba 3 km od ní v přehledném rovném terénu. Iniciátorem novostavby byl král František I. a zřejmě vůbec poprvé stavěl na pozemcích, kde neměl ničím svázané ruce.
Králova představa byla skutečně velkolepá. Zámek byl založen jako čtyřkřídlý objekt na půdorysu obdélníka, jehož obvodové zdi mají délku 156 × 117 m a v jehož rozích se tyčí čtyři mohutné válcovité věže. Mezi křídly, uvnitř takto vymezeného nádvoří, se vypíná tradiční donjon, samotné jádro paláce, připomínající ohlas tehdy již dávno nepoužívaných obytných věží na francouzských hradech 11. a 12. stol. Na vzniku sídla s více než 400 místnostmi, nádhernou kaplí, bezpočtem chodeb a velkolepým schodištěm, které samo o sobě patří ke skvostům dobové architektury, se podílelo přes 2000 kameníků, zedníků, tesařů a dělníků nejrůznějších profesí. Samotný zámek měl být obklopen ještě více než 5000 ha architektonicky komponovaných zahrad s loveckými oborami, rybníky a hospodářskými dvory, proťatých paprsky alejí vedoucích k šesti branám na obvodu – a to vše měla chránit vysoká zeď o délce 32 km!
Král jistě neměl zapotřebí obývat sídlo s obytnou věží na způsob posledního útočiště, zpevněné navíc ještě nárožními věžemi v pozdně gotickém duchu – to vše byla už jenom povědomá daň středověké tradici, uplatňující se na jinak už zcela renesanční stavbě. Co však na celém komplexu působí nejbizarnějším, až pohádkově strašidelným způsobem, to jsou její strmé střechy, ježící se 282 vysokými komíny, nespočetnými hrotitými vikýři a dalšími vertikálně působícími prvky. Zde skutečně promlouvá gotický duch, tentokrát už bez jakéhokoliv praktického důvodu. Zámek se stavěl v letech 1519–1536, tedy v období vrcholné renesance. Jeho stavba začala jen pár měsíců poté, co v Amboise zemřel Leonardo da Vinci. Dodnes se spekuluje o jeho podílu na vzhledu zámku. Srovnání některých kreseb a náčrtků v jeho zápisnících s realitou naznačuje, že u některých prvků, například onoho slavného dvojitého spirálového schodiště, lze přinejmenším uvažovat o leonardovské inspiraci...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace