Vysočina

Vysočina sklářská

Už po staletí patří k Vysočině neodmyslitelně sklářství. Organizace Vysočina Tourism, která propaguje turistickou nabídku tohoto regionu, vyhlásila rok 2020 dokonce rokem skla na Vysočině a pod hlavičkou „Vysočina sklářská“ zve turisty na cesty za historií i současností sklářského řemesla...

Země světa - Vysočina - sklářstvíPrvní sklárny na Vysočině vznikaly už v 16. stol. Okolní lesy poskytovaly hojnost paliva i bohatá naleziště křemene, pro výrobu skla nezbytného minerálu. Nejprve vznikly sklářské hutě na Žďársku, později byly doloženy i v okolí Telče, v Posázaví, na Pacovsku, Novoměstsku a jinde. Sklářské řemeslo se dědilo z generace na generaci, a tak jsou známy celé sklářské rodiny, které sem přišly většinou z Rakouska nebo z Pošumaví – Eisnerovi, Gattemayerovi nebo třeba rodina Antona Müllera, která v Božejově na Pelhřimovsku vyráběla český křišťál. K rozvoji skláren na Vysočině paradoxně přispěly i tragické polomy, které kraj postihly v roce 1740.
Výrobky zdejších sklářských mistrů byly žádané nejen u nás a po celé Evropě, ale i v Americe. Nevyznačovaly se nějakou specifickou charakteristikou, neboť užitkoví skláři na Vysočině byli velmi pružní v obměně sortimentu a, řečeno dnešní ekonomickou terminologií, dovedli se rychle přizpůsobit požadavkům trhu. Na samotné sklárny záhy navázaly svou činností i malířské a brusičské dílny, a tak lze hovořit o komplexním sklářském průmyslu.
V 19. stol. se těžiště sklářské výroby přeneslo na sever Čech. Sklářské řemeslo na Vysočině začalo upadat, ale nevytratilo se úplně. Mnohé sklárny mají odbyt dodneška, jako třeba velká sklárna na užitkové sklo ve Světlé nad Sázavou, založená ovšem až ve 20. stol. Vysočina nadále zůstává po severních Čechách druhou nejdůležitější sklářskou oblastí u nás. Sklářství na Vysočině zkrátka přežilo i takové dějinné zvraty, jako byl odchod mužů do 1. sv. války, kdy ženy tuto v pravdě chlapskou práci zvládat nemohly a sklářské pece na čas vyhasly. Sklárny přežily i ponižující postavení za 2. sv. války, kdy musely přejít na válečnou produkci a vyrábět optiku nebo tanková hledí. A mnohé se zotavily ze znárodnění a posléze i z krize v 90. letech 20. stol...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2020

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace