Vysočina

Krajem malířů a básníků

Krajina Vysočiny je velmi podmanivá a stala se inspirací pro mnohé malíře, básníky, spisovatele i skladatele. Některé z těchto osobností nesmazatelně zapsaných v kulturních dějinách Vysočiny si můžeme připomenout na pěším výletě z Fryšavy pod Žákovou horou do městyse Sněžné. Fyzicky nenáročná trasa měří asi 12 km...

Země světa - Vysočina - kraj malířů a básníkůNaši vycházku začneme ve Fryšavě, nejvýše položené obci (710 m n. m.) Českomoravské vrchoviny, u kostela. Na hřbitůvku, který ho obklopuje, si všimneme několika litinových náhrobních křížů, o nichž ještě bude řeč. Již v roce 1560 byla v obci doložena sklárna, s tou ve Vříšti jedna z nejstarších na Vysočině. Vyrábělo se v ní benátské sklo, ale její činnost byla ukončena už v 18. stol. Pár fryšavských džbánků s emailovými malbami můžete zhlédnout v Horáckém muzeu v Novém městě na Moravě. I samotná Fryšava je spojena s významnými českými umělci. Na počátku 20. stol. zde pobýval básník a spisovatel Otokar Březina, významný představitel symbolismu v naší literatuře. Na hřbitově je pochován malíř Václav Jícha. Dům čp. 128, v němž tento tvůrce akvarelů žil, vyzdobil sgrafity Karel Němec, známý též jako autor podobné výzdoby na kostele sv. Kunhuty v Novém Městě na Moravě.
Od kostela se vydáme po žluté turistické značce k jihu. Asi po dvou kilometrech se před námi zaleskne hladina rybníka Medlov, největšího na Novoměstsku (29 ha). Traduje se, že rybník založil Vilém z Pernštejna okolo roku 1587. Medlov učaroval mnoha umělcům z řad básníků (V. Nezval), spisovatelů (J. Drda. J. V. Pleva) i hudebních skladatelů (bratří Křičkové, B. Martinů). A až uslyšíte známou písničku Když jsem kytici vázala, vzpomeňte si, že Jaroslav Ježek ji složil právě na břehu tohoto rybníka na text Jana Wericha a Jiřího Voskovce, kteří Medlov také navštívili.
Z Medlova budeme pokračovat po modré značce a po lesní cestě sejdeme z kopce na rozcestí U Podmedlovského mlýna. Mlýn, k němuž ještě v 18. stol. patřila i pila, tu už nestojí. Zato se před námi rozevře krajina s oblými kopci a loukami, mezemi lemovanými břízami a roubenými chalupami: typické Žďárské vrchy. Na tomto rozcestí se napojíme opět na žlutou turistickou značku, po které dojdeme až do Kadova. Vznik této obce souvisí se založením železáren, které se zde v roce 1651 rozhodl postavit majitel novoměstského panství František Maxmilián Kratzer ze Schönsberka. V okolí se hojně vyskytovala železná ruda a také tu byly hluboké lesy poskytující hojnost dřevěného uhlí. Železářští dělníci si v okolí železáren směli postavit své domky a záhy vznikla celá osada...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2020

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace