Vysočina

Hrad, který postavil čert

Každý, kdo projíždí po silnici mezi Telčí a Třeští, spatří špičatou věž trčící nad tmavý lesní horizont. Lidé obvykle očekávají, že pod věží za chvíli uvidí hrad, který z nějakého vrchu vévodí celé krajině. Tak tomu ale v tomto případě není. Hrad Roštejn je ukryt v lesích a nespatříme ho, dokud se k němu nevydáme a nebudeme stát přímo před ním. Jeho kamenná věž je však vidět z mnoha míst. Ční nad místní lesy jako maják z dávno uplynulých časů...

Země světa - Vysočina - RoštejnPodle staré legendy postavil hrad Roštejn čert. Pán telečského panství chtěl kdysi ve svých rozsáhlých honitbách postavit lovecký zámek, ale neměl dostatek prostředků ani trpělivosti. Proto se prý spojil s čertem a uzavřel s ním sázku, že pekelník postaví zámek během noci. Pokud to stihne do doby, než zakokrhá kohout, propadne pánova duše peklu. Čert se pustil do práce a nosil kameny až z vrchu Oslednice u Telče. Pán s úzkostí sledoval, jak hrad roste čertu pod rukama a začal se strachovat o svoji duši. Jeho moudrá manželka (podle jiné verze selka, která ho milovala) mu navrhla, ať napodobí kokrhání kohouta. Zoufalý šlechtic tak učinil právě, když čert nesl svůj poslední kámen. Falešné kokrhání bylo natolik zdařilé, že čerta oklamalo. V domnění, že opravdu slyší kohouta, odmrštil ve vzteku kámen, který pak dopadl do Staroměstského rybníka v Telči. Leží tam dodnes a lze na něm vidět otisk čertova kopyta, když se od něj odrazil a zmizel zpět do pekla.
Ve skutečnosti toho o počátcích hradu příliš nevíme. Patrně ho vystavěli pánové z Hradce a jméno Roštejn – Rosenstein se odvozuje od pětilisté růže, kterou měla ve znaku většina příslušníků rozvětvené dynastie Vítkovců. První zmínka pochází z roku 1353. Předpokládá se, že důvodem pro vznik hradu na rozhraní třešťského a telečského panství byla ochrana Telče, zvláště pak po roce 1359, kdy Třešť koupil mocný rod Šternberků. Hrad v té době vypadal trochu jinak, chránil ho ještě rozsáhlý věnec vnějšího opevnění. Jeho hlavní ochranou však byl hluboký hvozd všude kolem. Traduje se legenda, že v době, kdy ještě žil jako bojechtivý lapka v tlupě Matěje Vůdce, zaútočil na hrad i Jan Žižka se svými druhy. Trocnovský zeman totiž pány s pětilistou růží ve znaku neměl příliš v lásce. Lapkové sice překonali vnější opevnění, ale v hustém lese prý nenašli vnitřní hrad, a tak odtáhli s nepořízenou.
V době husitské revoluce vlastnil telečské panství Jan z Hradce, zatvrzelý stoupenec katolické strany a odpůrce husitů. V roce 1423 vstoupila na jeho državy kališnická vojska, která vedl Jan Hvězda z Vícemilic zvaný Bzdinka. Pobořili hrady Janštejn a Štamberk a chystali se na Telč. Při té příležitosti prý oblehli i Roštejn, ale nedobyli ho. Podle jiné verze Bzdinka vystoupil na pobořenou věž Janštejnu a uviděl v dálce věž jiného hradu čnící z lesů. Rozdělil svá vojska na dvě poloviny a vydali se tím směrem. Jeden husitský voj pak došel do vesnice Třeštice, druhý do vesnice Doupí. V hustém lese husité hrad minuli a ten zůstal nedotčen. Ačkoliv ani o tomto příběhu nejsou dochovány žádné záznamy, skutečností zůstává, že Jan Hvězda byl při ústupu poražen jednotkami pánů z Hradce u vesnice Horní Dubénky a hrad Roštejn i sídlo panství Telč zůstaly nedobyty...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2020

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace