Vysočina

Nové Město na Moravě – galerie pod širým nebem

Nové Město na Moravě je v posledních deseti letech naší veřejnosti nejvíce známo díky pořádání jednoho ze závodů Světového poháru v biatlonu, který se odehrává v celoročně využívaném areálu Vysočina arény. Sportovní nabídku rozšiřuje i síť singletracků, stezek pro horská kola, které se proplétají jejím okolím. Nové Město má však nabídku i pro turisty směřující za uměním a kulturou. Ne nadarmo se mu přezdívá Galerie pod širým nebem...

Země světa - Vysočina - Nocé Město na MoravěHistorické jádro Nového Města na Moravě rozložené kolem rozlehlého ústředního Vratislavova náměstí má statut městské památkové zóny. Vede jím prohlídkový okruh s 22 zastaveními a uprostřed náměstí dominuje původně gotický kostel sv. Kunhuty s působivými sgrafity zdejšího rodáka Karla Němce. Kostel obklopují vzrostlé jírovce, v jejichž stínu si můžete zahrát šachy, neboť pod nimi stojí kamenné stolky s šachovnicemi a velkými šachovými figurami. Dalšími dvěma nepřehlédnutelnými stavbami na náměstí jsou novorenesanční zámek, kde dnes sídlí Horácká galerie, a budova Horáckého muzea, někdejší radnice z pernštejnské doby, což dokládá kámen nad vchodem s letopočtem 1555 a zubří hlavou, znakem Pernštejnů.
Za přezdívku „galerie pod širým nebem“ vděčí město svým dvěma slavným rodákům, jejichž díla tu zdobí nejrůznější místa, sochařům Janu Štursovi a Vincenci Makovskému. Rodné domy obou umělců pochopitelně najdeme rovněž na trase prohlídkového okruhu. Jan Štursa, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství, patřil k nejnadanějším žákům Josefa Václava Myslbeka na pražské Akademii výtvarných umění, jejíž vedení po Myslbekově smrti převzal. O Štursově významu svědčí nejen uložení jeho ostatků na vyšehradském Slavíně, ale třeba i výrok známého historika umění V. V. Štecha: „Jan Štursa byl patrně jediným géniem, jehož jsem potkal.“ Návštěvníkovi Nového Města na Moravě se nabízí jedinečná možnost seznámit se sochařovou tvorbou přímo v plenéru jeho rodiště. Před Štursovým rodným domem s pamětní deskou stojí jedno z jeho vrcholných děl, bronzová socha „Raněný“, inspirovaná hrůzami 1. sv. války, které Štursa osobně zažil na haličské frontě. Upoutá vás nejen propracované mužské tělo hroutící se následkem zranění, ale zejména výraz tváře. Štursa byl pověstný tím, že v bronzu nebo i v kameni uměl dokonale vyjádřit vnitřní prožitky člověka. Nedaleko ve stínu stromů je ukryto ještě jedno Štursovo sousoší s válečnou tematikou nazvané „Pohřeb v Karpatech“...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2020

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace