Východní Čechy

Broumovský klášter

Skoro by se chtělo začít „za devatero horami a devatero řekami“, ale úplně stačí, když se řekne „za Broumovskými stěnami“. Tak tedy: Za Broumovskými stěnami, v nevelkém údolí říčky Stěnavy, z druhé strany lemovaném pohraničními Javořími horami, leží město Broumov a v něm se jako nepřehlédnutelná dominanta tyčí mohutná stavba benediktinského kláštera sv. Václava, jedné z významných staveb českého baroka...

Země světa - Broumovský klášterOdlehlost broumovského výběžku by rozhodně neměla být překážkou k jeho návštěvě. K vidění je zde spousta zajímavostí a aktuálně opravený klášter sv. Václava, fungující nejen jako památkový objekt, ale rovněž vzdělávací a kulturní centrum, a dokonce třeba i jako ubytovací zařízení, stojí na jejich špici.
K pochopení významu broumovského kláštera musíme zamířit aspoň kratičce do jeho historie, která je neoddělitelně provázána s osudy benediktinského kláštera sv. Vojtěcha a posléze i sv. Markéty v Břevnově (dnes součást Prahy), nejstaršího mužského kláštera v českých zemích. Byli to právě břevnovští benediktini, kteří od krále Přemysla Otakara I. obdrželi území kolem dnešní Police nad Metují, „krajinu děsnou v širé pustině“. Tradičně udávaný rok 1213 je nutno brát s rezervou, neboť příslušná listina byla po moderním historickém průzkumu zařazena mezi tzv. břevnovská falza, nicméně období, řekněme 1. pol. 13. stol., určitě odpovídá. Stejně tak se mění názor na založení osady Broumova, která zřejmě existovala už před příchodem benediktinů, jakkoli k jejímu rozkvětu došlo nepochybně až za jejich správy. Broumovský klášter vznikl někdy po roce 1258 coby proboštství, organizačně a právně závislé na mateřském klášteře břevnovském. Když za husitských válek začalo břevnovskému klášteru hrozit zjevné nebezpečí (klášter pak byl opravdu 22. 5. 1420 poničen a vypálen), odešla většina břevnovských mnichů včetně tehdejšího opata Mikuláše z Jistebnice i s četným klášterním inventářem do Broumova, kam husitské války zasáhly jen okrajově. Opat od této doby začal používat titul „opat břevnovský v Broumově“, později „opat břevnovsko-broumovský“, i když právně šlo stále a jen o opata břevnovského. Z broumovského kláštera se tak stalo centrum benediktinského řádu v Čechách a také silná bašta katolicismu.
souvislosti s přesunem benediktinů z Břevnova do Broumova připomeňme jednu zajímavost. Mezi převáženými knihami z klášterní knihovny byl i slavný Codex gigas přezdívaný podle jednoho vyobrazení Ďáblova bible, největší rukopisná kniha na světě s 312, původně 320 stranami o rozměrech 89×49 cm. Rukopis vytvořený někdy v 1. třetině 13. stol. se dostal do majetku benediktinů v roce 1295 a v Broumově zůstal více než 170 let, než ho opat Martin z Pravdovic, lidmi přezdívaný Korýtko, v roce 1594 věnoval zřejmě jako dar císaři Rudolfu II. Po dobytí Prahy Švédy roku 1648 byl odvezen do Stockholmu, kde je dodnes uložen v Královské knihovně. To už je jiný příběh, ale až budete stát v překrásné klášterní knihovně, vzpomeňte si, že právě zde byl Codex gigas uložen vůbec nejdéle ze všech míst na našem území...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace