Východní Čechy

Karlova Koruna

Na nejvyšším návrší v Chlumci nad Cidlinou stojí zámek, který se nedá přehlédnout nejen kvůli své poloze, ale také vzhledu. Jedna z nejzajímavějších barokních staveb u nás dostala jméno Karlova Koruna...

Země světa - Karlova KorunaKarlovu Korunu čeká vbrzku významné jubileum – za dva roky uplyne 300 let od dokončení zámku. Slavit by se mohlo ale už i letos, kdy je to 300 let od zahájení stavby. Vybudovat nové reprezentační sídlo vyjadřující postavení rodu se rozhodl hrabě František Ferdinand Kinský a pro realizaci svého záměru si vybral dvě nepřehlédnutelné osobnosti své doby – architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela a stavitele Františka Maxmiliána Kaňku. Santini vyšel ze svého kompozičního schématu paprsčité centrály, které už několikrát použil u sakrálních staveb a zde ho aplikoval na stavbu světskou. Když si porovnáte půdorysy Karlovy Koruny a třeba kaple sv. Anny v Panenských Břežanech, je navzdory zcela rozdílné velikosti obou staveb jejich podobnost zjevná. Zámek má dvoupatrové střední válcové jádro, k němuž jsou připojena na koso tři jednopatrová křídla čtvercového půdorysu. Na severní vchodové straně je do úhlového prostoru mezi křídly vložena příčná vstupní hala a otevřené schodiště vedoucí přímo do hlavního sálu v prvním patře. Centrální kompozici zámku podtrhuje jeho zasazení do krajiny, původně zdůrazněné třemi alejemi vedoucími ke třem branám zámeckého parku.
V každém podlaží je shodně po deseti místnostech – centrální kruhový sál (v přízemí Sloupový, v patře Mramorový) a po třech pokojích v každém ze tří křídel. V přízemních je instalována zámecká expozice, prostory v patře se využívají k různým akcím. Současná interiérová expozice je zaměřenána historii chlumecké větve Kinských, životní osudy některých jejích členů, ale také trochu na koně. Nesmíme zapomínat, že koně k Chlumci patřili vlastně odjakživa. Mobiliář se po navrácení zámku Václavu Norbertovi Kinskému shledával po různých dalších památkových objektech, něco se našlo v Ratibořicích, něco v Zákupech či na Kozlu, to, co se po roce 1948 ocitlo v různých JZD a na dalších podobných místech, nenávratně zmizelo. I proto je expozice doplněna předměty ze soukromých sbírek rodiny Kinský dal Borgo, jak zní celé jméno současných majitelů. Pojďme jen letmo nahlédnout dovnitř!
V první trojici místností se dozvíte vše podstatné z historie, tedy i to, že čerstvě dokončený zámek poctil v roce 1723 svou návštěvou císař Karel VI., na jehož počest nese zámeček dodnes jméno Karlova Koruna, nebo jak to doopravdy bylo s těmi slavnými „sedláky u Chlumce“. Uvidíte nábytek vrácený ze Zákup a z Kozla, ale největší kuriozitou je poznámka, kterou si udělal Oktavián Kinský tužkou na zadní stranu dvířek sloupových hodin, totiž že 30. května 1886 bylo silné krupobití, které zničilo celou úrodu...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace