Vídeň 2

Jací jsou Vídeňané

Být Vídeňanem je asi výhra. Vídeň se totiž pravidelně umísťuje v žebříčku nejlepších míst pro život v první trojce. Že by i dnes ještě platila slova písně Rudolfa Sieczyńského z roku 1912 „Wien, Wien, nur du allein, kannst die Stadt meiner Träume sein...“ (Vídni, Vídni, jen ty jediná můžeš být městem mých snů...)?

U ústí říčky Wien do dunajského ramene Donau- -kanal funguje přímo za slavnou budovou Uranie od roku 2005 každé léto Plážový bar.Vídeňanům jejich úspěch přejeme: jsou poctiví, pracovití a opravdu se snaží. Poprvé jsem přijela žít do Vídně v roce 1990 – těsně po otevření hranic pro nás město představovalo asi takový kulturní šok, jako když se duše ocitnou najednou z očistce v ráji. Tolik bohatství a krásy a počestnosti! Moje maminka si tehdy zapomněla kabelku v jednom parku v centru města – druhý den ji tam našla, položenou pěkně na lavičce! A nic v ní nechybělo.
Dnes je už situace trochu jiná, gastarbeitři, přistěhovalci z Východu a albánská mafie chápání poctivosti poněkud posunuli, ale i tak vám ve Vídni vrchní naúčtuje přesně tolik, kolik jste utratili (i bez použití pokladny), taxikář vás neoškube, i když nehovoříte žádným cizím jazykem, a pořád se vám ještě může stát, že doklady, peněženky a mobily najdete přesně tam, kde jste je ztratili...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace