Apulie

Třeboňsko

Chlumské toulky krajinou i časem

Na jihovýchodním okraji Třeboňské pánve, kde rozlehlá rovina přechází v osamocené kopce, kterým se v kraji říkalo chlumy, leží svérázný kraj hlubokých lesů, velkých rybníků, malých vesnic a mnoha samot. Největší ze zdejších obcí je Chlum u Třeboně. Na státní hranici s Rakouskem je co by kamenem dohodil.

Staňkovský rybník.Široko daleko nejvýznamnějším mocenským centrem zalesněného pomezí byl ve středověku majestátní hrad Landštejn, který po polovině 13. stol. získali od krále Vítkovci. Nejvýznamnějším z nich byl Vilém z Landštejna, kterému za vlády Lucemburků patřila nejen Třeboň a Bystřice, ale i ves Lutová, považovaná za jednu z nejstarších obcí na celém Třeboňsku. V roce 1349 nechal Vilém na kopci nad Lutovou postavit gotický kostel a faru, a tím se tato vesnice stala až do poloviny 18. stol. nejvýznamnějších duchovním centrem kraje. Zřejmě rovněž péčí Viléma z Landštejna byly kolem roku 1350 vybudovány i dva dnes už zaniklé rybníky, Záhřebský a Vojířovský. V místech současného Chlumu stála tenkrát jen nevelká tvrz.
Vláda Vítkovců na Landštejně skončila nešťastným jihočeským „bojem růží“ (stříbrná růže Viléma z Landštejna a zlatá růže Jindřicha z Hradce) o obchodní vitorazskou stezku. Rozepře měl nakonec rozhodnout osobní souboj představitelů obou rodových větví. A také rozhodl.
Vilém z Landštejna utrpěl od Jindřicha z Hradce smrtelný zásah, po kterém záhy zemřel. Stalo se to roku 1381 a hrad zůstal bez dědiců. Jako odúmrť připadl králi Václavu IV., který ho ještě téhož roku přenechal jednomu ze svých dvořanů, Konrádovi Krajíři z Krajku. Krajířové byli původem rakouský rod z Kraňska, dnešního Slovinska, a na Landštejně zůstali několik staletí. Za tu dobu vytvořili na svém hradu a v nedaleké Bystřici významné šlechtické dominium pozdního středověku. O chlumské pomezí ale nejevili zájem a nakonec je prodali třeboňským Rožmberkům. I pod jejich správou zůstávaly zdejší bažinaté lesy opomíjeny, jen na jednom z „chlumů“ se začalo těžit železo...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2016

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace