Apulie

Třeboňsko

Zapomenuté Vitorazsko

Vitorazsko rozhodně není všeobecně známým zeměpisným pojmem. Jen málokdo by toto území hledal na pomezí Novohradska, Třeboňska a dolnorakouského Waldviertelu, kudy protéká melancholická Lužnice, na rakouském území s názvem Lainsitz. Ostatně zajímavější než geografie je tu historie. Kdysi celé Vitorazsko patřilo do Čech, od konce 13. stol. zase náleželo k Dolním Rakousům. Na základě poválečné saint-germainské smlouvy bylo v roce 1920 mezi dva sousední státy rozděleno.

Podlouhlému náměstí Stadtplatz v Gmündu dominuje stará radnice. V jejím sousedství stojí dva renesanční měšťanské domy vyzdobené sgrafity.Vitorazsko osídlili slovanští kolonisté přicházející z Podunají a jižní Moravy ve 2. pol. 7. a na počátku 8. stol. Správní středisko Weitru (česky Vitoraz, odtud Vitorazsko) založil na počátku 13. stol. rakouský šlechtic Hadmar II. z rodu Kuenringů, kteří byli tradičními spojenci českých panovníků. Vystavěl ho se svolením českého krále na místě staršího slovanského sídliště, zbytky českého obyvatelstva se zde udržely až do 20. stol. Po smrti Přemysla Otakara II. získali Vitorazsko Habsburkové a Weitra byla Kuenringům zkonfiskována jako trest za jejich pomoc českému králi. Na počátku 17. stol. připadlo město Fürstenberkům, kteří dodnes vlastní zdejší zámek. Po rozdělení v roce 1920 je součástí České republiky 113 km² Vitorazska, jeho větší část je rakouská.
Historické centrum Weitry se rozkládá na úpatí kopce, jemuž vévodí zdaleka viditelná věž mohutného zámku, původně hradu, přestavěného na konci 16. stol. podle plánů císařského stavitele Pietra Ferrabosca. Jeho dnešní podoba s čtveřicí charakteristických barokních štítů pochází z 18. stol. Fürstenberkové zámek přestavovali hlavně po ničivých požárech. Cenné zámecké sbírky svědčí o jejich uměleckých zájmech, přibližují také více než osmisetletou historii zdejšího regionu včetně nedávné doby, kdy Vitorazsko oddělovala od jižních Čech železná opona. Zámecká expozice prostřednictvím fotografií a dokumentů ukazuje nejen systém nesmyslné ostrahy hranic komunistického Československa před vlastními občany, ale také připomíná dramatické útěky do svobodného světa.

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2016

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace