Apulie

Toskánsko

Jednota v rozmanitosti

Toskánsko – kraj s pozoruhodnou historií, kraj plný jedinečné architektury, kraj nad jiné vstřícný k milovníkům umění. Kraj, kde jako by se trochu zpomalil čas. Ale i kraj s vyhlášenou gastronomií, kraj skvělých vín a kraj proslulý příjemným klimatem, pohostinným obyvatelstvem a líbeznými krajinnými sceneriemi. Hezky se to tady sešlo, vskutku jako jen málokde jinde, a tak není divu, že lidé z různých končin světa vidí v Toskánsku vysněný kraj, s nímž by rádi splynuli napořád. Někteří to už udělali, naštěstí jich však není moc, jinak by Toskánsko dávno prasklo ve švech...

ToskánskoToskánsko je pátým největším italským krajem, jeho rozlohu bezmála 23 000 km2 si můžeme představit skoro přesně jako území dvou Středočeských krajů zvětšené o rozlohu Prahy. Do toho jsou započítány i Toskánské ostrovy v čele s Elbou a také malá exkláva Ca'Raffaello v kraji Emilia-Romagna, která patří k provincii Arezzo.
Mozaika polí, vinic a olivovníkových hájů pečlivě rozprostřená po zvlněných kopcích, k tomu kamenná stavení usazená na jejich vrcholcích i u silniček kličkujících špalíry tmavých svící cypřišů. To vše buď zalito zlatavou sluneční září, nebo spektakulárně přizahaleno závojem řídnoucí mlhy – asi takhle nějak bývá toskánská krajina nejčastěji prezentována v médiích. Odmyslíme-li si efektní barevnou forsáž, která je dnes bohužel aplikována coby nezbytná přidaná hodnota tohoto typu fotografií, jde skutečně o její věrný obraz, avšak obraz zdaleka ne úplný. Vlídně snové scenerie úrodné kulturní krajiny jsou vázány hlavně na oblasti jižně a jihovýchodně od Sieny jako Crete Senesi nebo Chianti. Kouzelné Toskánsko však může z rukávu vytáhnout ještě řadu dalších krajinných celků mimořádných estetických kvalit. Ty zatím návštěvností za nejvíce propagovanými oblastmi logicky zaostávají, což je pro ně jenom dobře. Na některé se teď letmo podívejme.
S nádhernou horskou přírodou se můžeme setkat na severozápadě, kde si kromě Apuánských Alp zaslouží pozornost sousední oblasti Lunigiana a Garfagnana. Do obou už zasahují Toskánsko- Emiliánské Apeniny, jejichž pásmo tvoří severní toskánskou hranici v dlouhém úseku probíhajícím odtud až k Arezzu. Vrcholy tady sahají k dvoutisícové hranici, údolí kryjí hluboké smíšené lesy s rozsáhlými porosty kaštanovníků. Jedlé kaštany mají tradičně široké využití v místní kuchyni, stejně jako jiné lesní produkty, zvláště med, hřiby a lanýže. Tak tomu je i v krásné apeninské oblasti Alpe di Catenaia, jež se rozkládá severně od Arezza a na niž navazuje území jednoho ze dvou toskánských národních parků Parco Nazionale Foreste Casentinesi. Zdejší porosty horského lesa s bohatým druhovým zastoupením patří k nejcennějším na kontinentu a není těžké odhadnout, že nejsilnější zážitky si odtud návštěvníci odnášejí na podzim...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2016

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace