Apulie

Toskánsko

Tři terzi a sedmnáct contrade

Tři pahorky, na nich tři „terzi“ neboli městské části, které se dělí do 17 historických „contrade“, čtvrtí, jež mají dodnes své symboly, znaky a vlajky a které dvakrát ročně, v červencia srpnu, soutěží ve slavných dostizích Il Palio na hlavním náměstí Piazza del Campo. Kompletně zachovalé středověké město, o kterém se někdy hovoří jako o jediném (a jedinečném) muzeu italské gotiky pod širým nebem. To je Siena, jež se snad vůbec nezměnila od doby své největší slávy na konci 13. a v první polovině 14. století...

Siena

Slunce pomalu klesá za obzor. Do úzkých uliček, v nichž často příčné oblouky jako by rozvíraly zdi domů, aby se mezi nimi vůbec dalo projít, už zvolna vtéká tma. Postupně se z ní vylupují lampy a zářící vchody osterií, trattorií a ristorantů. U medicejských hradeb, obepínajících v kompletním pásu tenhle labyrint, je ještě světlo. Za kostelem sv. Dominika se otevírá pohled na jeden ze tří městských pahorků. Na závěr dne stráveného v Sieně se mu máloco vyrovná. Na svahu Terzo di Città se vedle sebe tísní cihlové domy, jejichž průčelí rozzářená šikmými slunečními paprsky do medově zlatého odstínu pomalu blednou v tlumenou hněď, nad nimi trůní jako nezpochybnitelná koruna katedrála a o kus dál vlevo ční nad střechami hrdý prst 102 m vysoké radniční věže Torre del Mangia.
Jestliže místo pro završení sienské návštěvy už známe, slušelo by se také najít její vhodné zahájení. Vlastně i o něm již víme – ranní rozcvička v podobě 400 schodů spolehlivě probudí organismus a kruhový rozhled po městě je z Torre del Mangia velkolepý, ať už mezi jejím cimbuřím ve výšce 88 m nebo ještě o kus výš z plošiny u nejvyššího ze zavěšených zvonů. Pohled kolmo dolů na umně vyhloubenou lasturu náměstí Piazza del Campo vyvolává závrať, pohled k východu na sluncem zalitý dóm zase touhu natáhnout ruku a dotknout se ho, tak blízko se zdá. Určujícím dojmem z úžasného panoramatu města je hněď ve všech odstínech, světlejší na fasádách domů, tmavší na střechách. Snadno se tu pochopí, jak vzniklo pojmenování barvy „siena pálená“. Město se mění před očima v apoteózu toskánské jílovité hlíny obsahující limonit čili hnědel, chemicky vodnatý oxid železitý...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2016

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace