Apulie

Toskánsko

Kraj černého kohouta

Když se řekne Chianti, snad každý si představí láhev červeného vína, zpravidla onu baňatou, lýkem opletenou, jak jsme toto asi nejpopulárnější toskánské víno znali v minulosti. Ale Chianti není jen víno, ale také oblast, kde se pěstuje. A protože časy se v toskánském vinařství v posledních desetiletích hodně mění, jsou dnes láhve většinou klasické a jiný je i jejich obsah...

ChiantiProniknout do italského systému označování vín a jejich původu není zrovna snadné. Zjednodušeně řečeno, existují dnes dvě oblasti kontrolovaného a garantovaného původu (v Itálii označované zkratkou DOCG), v nichž se může vyrábět víno Chianti. Jedna, s prostým názvem Chianti, se rozpadá na sedm podoblastí, jejichž názvy se uvádějí také na etiketách (např. Chianti Rufina, Chianti Colli Senesi, Chianti Montespertoli). Tyto polohy se zdaleka neomezují pouze na nevelký hřebínek kopců zvaný Monti di Chianti a rozkládají se od Pisy a Florencie až po Sienu a Montepulciano na docela velkém území. Uprostřed něj, v historickém srdci kraje Chianti mezi Florencií a Sienou, leží oblast Chianti Classico, jež má dnes těžce vydobyté postavení samostatné DOCG. Tvoří ji devět obcí, z nichž jen čtyři leží celé na jejím území – poznáme je snadno, za svým jménem mají přídomek „in Chianti“. Symbolem vinařské oblasti Chianti Classico je Gallo Nero, černý kohout, jen maličko vzhledově upravený oproti tomu, kterého měla jako erbovní zvíře už La Lega del Chianti, liga neboli politicko-vojenské seskupení zdejších obcí, jež vytvořila před více než 600 lety Florencie, aby jejím jménem bránilo a spravovalo region Chianti. A proč zrovna černý kohout? To vysvětluje půvabná legenda. Kdysi ve středověkých dobách zarputilé rivality mezi Florencií a Sienou se prý města dohodla, že nekonečné spory o vzájemné hranice nechají vyřešit svým rytířům. Vyjedou z obou měst za kohoutího kokrhání, a kde se potkají, tam bude vyznačena hranice mezi městskými republikami. Sienští měšťané si vykrmili nádherného velkého a kulaťoučkého bílého kohouta, zatímco Florenťané měli černého, kterého vůbec nekrmili. V osudný den byl tak hladový, že začal kokrhat dávno před východem slunce, a florentští rytíři hned vyjeli. Výsledkem bylo, že se potkali se sienskými kolegy pouhých 12 km od Sieny a většina území Chianti byla sjednocena pod vládou Florencie...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2016

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace