Apulie

Toskánsko

Náměstí Zázraků

„Věřím, že nikde jinde nelze nalézt na tak omezeném prostoru, jakým je Piazza del Duomo, čtyři krásnější věci než ty, jež jsou pohromadě zde. Všechny jsou od hlavy k patě, od základů po střechy, dokonce včetně dlažby na náměstí, z bělostného carrarského mramoru, jemného skoro jako alabastr...“

PisaCharles de Brosses v dopise z 14. 10. 1739 svému příteli, panu de Blancey. Podnikal tehdy téměř roční cestu po Itálii, při níž právě dojel do Pisy. Město původně založené v pobřežní laguně je dnes vzdáleno asi 10 km od ústí řeky Arna a náměstí, jež tolik okouzlilo pana de Brosses, je stále jeho hlavní turistickou atrakcí. A přiznejme, že pro mnohé návštěvníky také atrakcí jedinou. Jeho poloha na samém severozápadním konci starého města jako by ho předurčovala k neměnnému scénáři: dojet turistickým autobusem na parkoviště, vystoupit, prohlédnout, nastoupit a odjet někam jinam.
Vůči Pise je to trochu nespravedlivé. Procházka od Arna, které ohraničuje historické centrum z jihu, až k dómu není vůbec nezajímavá: patricijské paláce na nábřeží Lungarno Pacinotti, pěší zóna Borgo Stretto, maličké, skoro ztracené náměstí Piazza Vettovaglie s trhem, působící skoro jako dvůr ve vnitrobloku, kam člověk spíše zabloudí, než cíleně dojde, a potom naopak rozlehlá Piazza dei Cavalieri, ve středověku i renesanci světské centrum města. Na severní straně tohoto náměstí stojí nepřehlédnutelný stejnojmenný palác, někdy nazývaný také Palazzo Carovana, přestavěný do dnešní podoby Vasarim. Jeho průčelí zdobí sgrafita a busty šesti toskánských velkovévodů z rodu Medici. Ten vůbec první, Cosimo, který Vasarimu coby svému dvornímu architektovi úkol zadal, má svůj pomník před hlavním vchodem. Oblečen je do roucha velmistra rytířského řádu sv. Štěpána, který v roce 1561 založil kvůli boji s Turky a piráty a věnoval mu budovy kolem náměstí. Vasari navrhl v rámci renesanční úpravy celého náměstí také přestavbu budov po obou stranách paláce, v němž už od roku 1810 sídlí Napoleonem zřízená univerzitní kolej Scuola Normale Superiore. Na jedné straně je to řádový kostel sv. Štěpána, jediný renesanční kostel v Pise, a na druhé řádový špitál známý jako Palazzo dellOrologio. Součástí jeho původní středověké stavby byla také věž, kterou popisuje Dante ve 33. zpěvu Pekla coby místo, kde byl v roce 1288 vyhladověn k smrti hrabě Ugolini...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2016

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace