Apulie

Toskánsko

Arezzo

Téměř stotisícové Arezzo nebývá atakováno zdaleka tak početnými davy turistů jako některá jiná toskánská města v čele s Florencií, což je příjemné zjištění pro každého, kdo sem v sezoně zavítá. Zároveň to ale může být i důvodem k podivu, protože zdejší historické centrum s mnoha stavebními památkami patří v Toskánsku k nejzajímavějším. Navíc je Arezzo dobře dostupné po silnici i po kolejích – třeba vlak z Florencie je tady za hodinu, necelou hodinu trvá cesta autem ze Sieny...

ArezzoObě tato blízká města dnes svým věhlasem Arezzo zastiňují a to je pro jedno z nejstarších italských měst snad až nezasloužený úděl. Vždyť významné bylo již v době kolem poloviny 1. tisíciletí př. n. l., kdy je pod jménem Arretium doloženo jako člen obranného společenství, tzv. ligy dvanácti etruských měst. Proslavily ho kromě keramiky hlavně výrobky kovotepců, o jejichž neobyčejné řemeslné i umělecké vyspělosti nad jiné svědčí bronzová plastika bájné Chiméry, netvora v podobě lva, jemuž z hřbetu vyrůstá kozlí hlava a ocas má zakončen hlavou hada. Toto světoznámé dílo, zhotovené patrně v 5. stol. př. n. l., je vystaveno v Archeologickém muzeu ve Florencii, řadu pozoruhodných ukázek etruského kovotepeckého umění si však lze prohlédnout i v místním archeologickém muzeu. Stojí za zmínku, že tradice zpracování ušlechtilých kovů zde přetrvala věky. Arezzo patří v tomto oboru dlouhodobě ke světové špičce.
Arretium bývalo jedním z nejmocnějších konkurentů Říma, kterému nakonec v roce 311 př. n. l. podlehlo. Římané město okupovali, a jelikož se rozkládalo ve vyvýšené, strategicky výhodné poloze u křížení hned několika obchodních cest, začali je využívat jako opěrný bod při rozšiřování své říše směrem na sever. Při různých diplomatických jednáních se později uplatnil také jeden z nejslavnějších zdejších rodáků, Gaius Cilnius Maecenas, přítel a rádce prvního císaře Augusta. Neměl jen diplomatické vlohy, ale byl i velkým znalcem a nezištným podporovatelem umění. Termín mecenáš, který vznikl z jeho příjmení, později z latiny převzala naprostá většina evropských jazyků...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2016

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace