Apulie

Toskánsko

Cortona

Města bývají běžně dosažitelná různými dopravními prostředky, k těm ale určitě nepatří eskalátor. Východotoskánská Cortona, která se zabydlela na strmých svazích vysokého kopce, je v tomto směru výjimkou – ze záchytného parkoviště se člověk po dvou eskalátorech dostane k městským hradbám během několika málo minut. Někomu to může připadat jako zbytečnost, případně zvrhlost, nicméně s ohledem na různá zdravotní omezení návštěvníků tohle řešení nepostrádá logiku...

CortonaFaktem je, že pod žhnoucím toskánským sluncem by pomoc eskalátoru místy přišla vhod i při prohlídce cortonských ulic. Mezi spodní bránou Porta Guelfa a medicejskou pevností Grifalco, usazenou na vrcholu kopce v nadmořské výšce 630 m, je totiž na kilometrové vzdálenosti skoro dvousetmetrový výškový rozdíl. Těžko říci, co z toho plyne pro domácí obyvatelstvo, teoreticky by však mělo být ve velice slušné fyzické kondici.
Pokud je známo, toto vysoko položené místo původně osídlili Umbrijci, kteří po čase neodolali náporu Etrusků. Další běh dějin pak byl v základních rysech obdobný jako v blízkém Arezzu – liga etruských měst, nadvláda Říma, svobodný městský stát, nadvláda rodu Medici, to byly hlavní milníky dlouhé trati, na jejímž konci můžeme rovněž obdivovat zachovalý středověký městský celek vymezený vůči okolnímu světu souvislou hradební linií. Jeho zástavba má však poněkud jiné uspořádání než třeba v Arezzu či jinde, v celé ploše není tak kompaktní, směrem vzhůru řídne a vytrácí se v sadech a zahradách. Tato místa nejsou moc udržovaná, zato nabízejí nádherný výhled do žírného údolí Val di Chiana, v němž se v dálce, už v Umbrii, modrá mezi lesnatými kopci hladina Trasimenského jezera. V roce 217 př. n. l. na jeho březích dostal Řím za vyučenou od Hannibala, což zaplatilo životem okolo 15 000 římských vojáků...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2016

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace