Tenerife

Pyramidy v Güímaru

Jak už bylo řečeno v úvodním článku, Tenerife je světem, jenž vzhledem ke své rozloze udivuje neobyčejnou rozmanitostí, z čehož mimo jiné vyplývá, že dokáže uspokojit návštěvníky nejrůznějšího zaměření i nejrůznějších zájmů. A tak si tady přijdou na své dokonce i fandové historických záhad, pokud využijí možnost podívat se do Güímaru, osmnáctitisícového města na východě ostrova...

Pyramidy v Guimaru na oově TenerifestrKdyž počátkem 90. let minulého století Thor Heyerdahl pobýval ve Střední Americe, dostal se k němu novinový článek pojednávající o zběžném archeologickém výzkumu skupiny několika stupňovitých staveb v severní čtvrti Güímaru. Tamní obyvatelé jejich původ a účel nijak neřešili, jednoduše je považovali za úpravu terénu, při níž našly uplatnění kameny vytahané z polí. Tak se to tehdy všude na ostrově běžně dělávalo.
Vědci s tímto vysvětlením vcelku souhlasili, neboť podle několika nálezů datovali vznik staveb do poloviny 19. stol. Když Heyerdahl zaujatý fotografiemi v článku zanedlouho Güímar navštívil, shledal u kamenných objektů s obdélníkovou základnou jistou podobnost s pyramidálními stavbami v jiných částech světa a nabyl přesvědčení, že by mohly podpořit jeho teorii o vzájemných kontaktech egyptských a amerických starověkých civilizací. S finanční dotací svého krajana a přítele rejdaře Freda Olsena (firma Fred Olsen dodnes provozuje trajekty mezi Kanárskými ostrovy) založil v roce 1992 nadaci FERCO (Foundation for Exploration and Research on Cultural Origin), pod jejíž hlavičkou pak započal s obnovou šesti objektů a současně s jejich detailnějším zkoumáním za spoluúčasti domácích vědců. O dva roky později se dokonce v Güímaru natrvalo usadil a prožil zde posledních osm let svého života.
Po vypracování mnoha studií dospěli vědci v čele s Heyerdahlem k několika pozoruhodným zjištěním, přesvědčivý důkaz o tom, že zde byla jakási základna starověké transatlantické mořeplavby, se jim však získat nepodařilo. Zprvu se sice zdál být nadějným objev osm metrů dlouhého lávového tunelu pod pyramidou č. 1, jenže uvnitř nalezené zbytky ohniště a předměty zhotovené z kostí byly pomocí radiokarbonové metody datovány do období mezi 7. a 11. stol. Tato jeskyně, kterou obývali Guančové, neměla s konstrukcí pyramidy zřejmě nic společného...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 9/2015

Dolní navigace