Švýcarsko vlakem

Pod královnou hor

Kdo ví, zda si Niklaus Riggenbach dvojitý narozeninový dárek připravil sám, přihrála mu jej náhoda nebo pozorní spolupracovníci. Když mu bylo třiapadesát, mohl na třistametrovém úseku dráhy na Rigi poprvé vyzkoušet lokomotivu, pojmenovanou Město Luzern, a přesně za rok – 21. května 1871 – vedl po dohotovené trati první vlak až pod vrchol hory do stanice Rigi Staffelhöhe. Co víc si mohl strojní inženýr a nadšený železniční konstruktér přát? A co víc si mohli přát milovníci švýcarských hor?

.

Rigi se stala pro Švýcary královnou hor. Svou výškou 1797 m n. m. se nemohla rovnat alpským velikánům, přitahovala ale svou polohou uprostřed země a majestátním vzhledem, díky němuž si už ve středověku vysloužila latinské pojmenování Regina Montium. Básník Johann

Wolfgang Goethe si do svého deníku poznamenal, že se na Rigi „cítil obklopen nádherou světa“. Dost důvodů k tomu, aby se návštěva Rigi stala pro Švýcary otázkou národní cti. Již od konce 17. stol. k ní každoročně putovaly tisíce poutníků, aby navštívili kapli v Rigi Klösterli na úbočí hory. Od poloviny 18. stol. sloužila v Rigi Kaltbad ve výšce 1433 m turistům první restaurace, další na samotném vrcholu Rigi Kulm fungovala od roku 1816, o něco později tam otevřeli i dobře vybavený hotel. Od druhé poloviny 19. stol. hora prožívala turistický boom. Výchozím bodem k nepříliš náročným výšlapům se stalo městečko Weggis. Bohatší a pohodlnější cestovatelé vystupovali na Rigi s pomocí koní nebo si najímali nosiče, kteří je vynášeli v nosítkách. Z vrcholku se jim otevřel impozantní kruhový výhled na třináct jezer a hřebeny velehor.

„Chci dostat každého nahoru do hor, aby si všichni užili krásy naší slavné země,“ prohlásil Niklaus Riggenbach, když společně s inženýry Olivierem Zschokkem a Adolfem Nardem podávali žádost o koncesi na stavbu železniční dráhy na Rigi. Kanton Luzern jim ji udělil v roce 1869, když vešlo ve známost, že podobná dráha již funguje na horu Mount Washington vUSA. Trať o délce 5 km vedla z Vitznau na břehu jezera Vierwaldstättersee do Rigi Staffelhöhe ve výšce 1550 m, což bylo na území kantonu Luzern místo nejbližší vrcholu Rigi, který již ale leží v kantonu Schwyz, stejně jako severozápadní svahy a město Arth při jezeře Zug po

d nimi. Na Rigi se vlak mohl vyšplhat jen díky ozubnicovému systému, který Niklaus Riggenbach již dříve zkonstruoval a v roce 1863 si nechal patentovat ve Francii. Švýcaři totiž jeho nápadu, jak překonat úseky stoupání, kde adhezní železnice nestačí, nevěřili. U Riggenbachova ozubnicového systému jednoduché hnané ozubené kolo lokomotivy zapadá do ocelových příček úzkého žebříčku, připevněného k pražcům mezi kolejemi. Riggenbach svůj vynález uplatnil právě na Rigi, kde se tak 21. května 1871 zrodila první horská ozubnicová dráha v Evropě. Setkala se s obrovským zájmem návštěvníků hor. Společnost očekávala v prvním roce jejího provozu 50 000 cestujících, převezla jich nakonec ještě o pětinu víc a v roce 1874 se jejich počet přehoupl přes 100 000.

Ze stanice Rigi Staffelhöhe ale zbývaly na vrchol Rigi Kulm ještě zhruba dvě stovky výškových metrů. Dráha je překonala v roce 1873 poněkud zvláštním způsobem. Vlaky supěly po trati zubačky, jež na Rigi Kulm vedla z města Arth po severozápadním svahu hory, tedy po území kantonu Schwyz. Její provoz začal v roce 1875, dokončený vrcholový úsek v délce 1,8 km Arth-Rigi-Bahn již od roku 1873 společnosti Vitznau-Rigi-Bahn pronajímala, a to až do jejich sloučení ve společnost Rigi Bahnen v roce 1992...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 4/2014

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace