Švýcarsko vlakem

Pěšky kolem kolejí

Bahnlehrpfad, Bahnerlebnispfad, Bahnwanderweg – co to je za podivná slova? Švýcarsko se pyšní nejen obdivuhodnými železnicemi, ale také pestrou nabídkou „vlakologických“ pěších tras: naučných (lehr), zážitkových (erlebnis) nebo prostě „jen“ pochodových (wander). Všechny mají jedno společné: lemují nejkrásnější horské tratě v alpské zemi...

.

Rétská dráha

krok za krokem Kde začít s železničním pochodováním? Ideálně ve východním kantonu Graubünden, který nejenže patří mezi ty nejbližší k Česku, navíc obhospodařuje bezmála 400 km spektakulárních horských úzkokolejek Rétské dráhy. Na jejich nejkrásnějším úseku, mezi vesnicemi Bergün a Preda, překonávají koleje čtyřsetmetrový výškový rozdíl v divokém údolí říčky Albula za pomoci řady stoletých viaduktů, galerií a spirálových tunelů. Konstruktéři se pustili do odvážného projektu zkraje 20. stol. s cílem vyhnout se ozubnicovým úsekům, což znamenalo udržet maximální sklon kolejí do 3,5 % v místech, kde silnice je natolik strmá, že se na zimu zavírá a stává se z ní sáňkařský tobogán. Však se taky trať rozvinula v tomto úseku oproti silnici na dvojnásobnou délku 12 km! Jedete-li vlakem, snadno ztratíte na jeho palubě orientaci – tak často koleje přeskakují z jedné strany údolí na druhou a všelijak mění směr díky všem těm odvážným stavbám, které se zasloužily o zápis téhle dráhy na seznam Světového dědictví UNESCO v roce 2008. Dvouhodinový, ale klidně i půldenní pochod (to podle počtu fotozastávek) však dokáže vnést do trasování jasno celkem rychle, jakkoli změť viaduktů a tunelových portálů zprvu připomíná bludiště.

O kus níž v údolí, poblíž vesnice Filisur, obdivují turisté na Rétské dráze světoznámý, 136 m dlouhý Landwasserviadukt. Ve vlaku si snad všichni přejí, aby se jelo pomaleji a zážitek z kamenných oblouků trval co nejdéle, jenže málokterý strojvůdce přání výletníků splní. Z nádraží Filisur ale vede značená stezka, a tak za půl hodiny můžete stát pod viaduktem u říčky Landwasser a kochat se tou nádherou libovolně dlouho – a ještě z několika úhlů pohledu, jelikož ukazatele směřují též na další vyhlídková místa nad oběma konci stavby. A komu by to stále nestačilo, může se vydat na půldenní okruh podél toku Landwasseru k dalšímu spektakulárnímu viaduktu, Wiesenskému na trati do Davosu.

Ještě hlouběji v údolí projíždějí soupravy Rétské dráhy rozeklaným Rýnským kaňonem. Výstup z nádraží Versam/Safien na dně skalní rokliny o nějakých 400 metrů výš na hranu průrvy zabere přibližně tři hodiny. Uzounká stezka vede podél vody a kolem kolejí, načež překročí divoký Rýn po železničním mostě a zakousne se do prudkého svahu. Dole u vody a v půli výstupu čekají na výletníky pikniková vyhlídková ohniště (uzeniny, zápalky a papír na podpal s sebou, naopak dříví a rošty pro opékání jsou volně k dispozici), v cíli poblíž futuristické konstrukce rozhledny Il Spir (v místní rétorománské řeči rorýs) vykloněné odvážně přes hranu kaňonu vítá hosty gurmetská výletní restaurace s možností odvozu koňským spřežením do nedalekého Flimsu na autobus, kam lze dojít lesem zhruba za hodinu též pěšky...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 4/2014

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace