Švýcarsko vlakem

Harder Kulm

Na pláni Bödeli, mezi přibližně stejně velkými jezery Thun a Brinz, vyrostl Interlaken, pojmenovaný podle své zvláštní polohy. Zatímco první jezero poskytuje spoustu sportovních možností, druhé je klidnější a mají ho rádi rybáři. Rozlehlé vodní plochy spojuje řeka Aare, která přitéká z výše položeného Brienzersee. Můžete ji přejít na několika místech, ale Most dvou jezer hledejte vysoko nad Interlakenem, na hoře Harder Kulm...

.

Pojmenováním Most dvou jezer se honosí vyhlídková plošina, otevřená v roce 2012 v blízkosti restaurace na hoře Harder Kulm nad Interlakenem. Obyvatelé města, jež leží pod alpskými čtyřtisícovkami, si Harder Kulm s jeho 1322 m přivlastnili jakou svou minihoru. Vydávají se na ni podobně jako Pražané na Petřín, aby se rozhlédli po krásném okolí, prošli se v uklidňující přírodě a zážitek doplnili občerstvením na terase horské restaurace. Most dvou jezer pochopitelně vyhledávají také turisté – kvůli výhledu, ale i jako atraktivní architektonické dílo. Ocelová konstrukce s dřevěnou podlahou a skleněným trojúhelníkovým panelem v jejím středu je ukotvená tak, že na jejím konci stojíte 17 m daleko od původní vyhlídkové terasy na Harder Kulm. Působí velmi lehce a zároveň odvážně. Když stojíte u zábradlí, takřka ve volném prostoru, máte pocit, jako byste měli velehory naproti na dosah ruky. Výhled na obě jezera a legendární svatou trojici švýcarských velikánů Eiger, Mönch a Jungfrau je z platformy stejně impozantní jako hory samy. Projekt plošiny vycházel ze semestrální práce na Univerzitě aplikovaných věd v Bernu a jeho autory údajně inspiroval Skywalk v arizonském Velkém kaňonu.

.Na Harder Kulm můžete vystoupat pěšky, od řeky Aare ve výšce 567 m n. m. po klikaté cestě po úbočí. Již od roku 1908 je ale Harder Kulm dostupný i pozemní lanovkou. Funguje na stejném principu jako ta petřínská. Dva vozy se stupňovitým uspořádáním kabiny zavěšené na laně se střídavě pohybují nahoru a dolů a míjejí se uprostřed trati. Ta ale na rozdíl od většiny jiných pozemních lanovek nevede přímo, ale ve čtvrtoblouku o délce 1400 m. Původní plány totiž napadli odpůrci stavby, kteří kvůli ochraně lesa požadovali její zrušení. Dosáhli toho, že trasa byla navržena jako obrovská zatáčka, aby se hustým porostům vyhnula. Lanovka funguje od roku 1908 a překonává téměř osmisetmetrové převýšení. Trať má sklon 64 % a kvůli geologickým podmínkám polovina její délky vede po mostech. V roce 100. výročí vzniku byla rekonstruována a objevily se na ní nové vozy. Mezi zelení stromů svítí jasně červenou barvou. Jejich široce prosklené stěny i strop umožňují pasažérům co nejlepší výhledy už během zhruba desetiminutové cesty. Povšimněte si schodiště, vybudovaného podél kolejiště pro pracovníky dráhy, kteří je kontrolují a udržují. Na stovkách schodů prý trénují sportovci.

.Od horní stanice lanovky je to k vyhlídkové restauraci pár minut chůze. Zpestří vám ji pohledy na zasněžené vrcholky, v případě příznivé termiky nad Interlakenem také letci na závěsných kluzácích. Restaurace připomíná zámeček a patří do seznamu architektonicky cenných míst, která jsou chráněna jako švýcarské dědictví. Harder Kulm je rovněž výchozím bodem pro horské túry, většina turistů se odtud ale vrací lanovkou zase dolů.

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace