Apulie

Španělsko - památky UNESCO

Královský klášter v Guadalupe

Víte, že i Španělsko má svoji Sixtinskou kapli? Ne? Nuže, vydejme se za ní do malé obce Guadalupe, do mírně zvlněného zeleného pohoří, k severním hranicím autonomní oblasti Extremadura. Je to obec malá, žije v ní jen okolo 4 000 obyvatel. Lidé se tu odjakživa zabývali převážně zemědělstvím. Obec je dodnes obklopena kaštanovými sady a jedlé kaštany se odtud vyvážejí do celé Evropy. Kdo nepracuje v zemědělství, věnuje se tradičním řemeslům, jako je umělecké zpracování mědi a hrnčířství. Úzké uličky lemují nízké domky s tradičními dřevěnými balkonky, některé z nich pocházejí dokonce ze 14. stol. Doprostřed svažitého náměstí se ještě donedávna chodilo k fontáně pro vodu...

Španělské památky UNESCO - klášter v GuadalupeA právě v této obci stojí rozlehlý královský klášter Panny Marie z Guadalupe, jedno z nejvýznamnějších poutních míst mariánského kultu v celém křesťanském světě. Pro svou jedinečnost a symboliku byl klášter spravovaný téměř 450 let řádem sv. Jeronýma, oblíbeným řádem španělských habsburských panovníků, v roce 1993 zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO.
Proč vznikl klášter, který se záhy stal vyhledávaným poutním místem, vysvětluje legenda o sošce Panny Marie z 1. stol., která byla uložena do hrobu evangelisty Lukáše. S jeho ostatky se ve 4. stol. dostala do Konstantinopole, odkud ji v 6. stol. budoucí papež Řehoř Veliký přenesl do Říma a později poslal jako dar biskupovi Isidorovi do Sevilly. Tam soška setrvala až do roku 711, kdy na poloostrov vtrhli muslimové. Jeden duchovní s ní pak prchnul na sever a sošku ukryl na břehu řeky Guadalupe, na úpatí extremadurských hor. Časem se na ni zapomnělo.
Na konci 13. stol. došlo k zázračnému zjevení. Když místní pastýř večer počítal své krávy, jedna mu chyběla. Vydal se ji hledat. Našel ji po třech dnech mrtvou, ale nezraněnou a bez známek rozkladu. Podivil se, ale řekl si, že když už je kráva mrtvá, bude mít užitek alespoň z její kůže. Začal ji stahovat, ale kráva zázrakem obživla. V tom okamžiku se pastýři zjevila Panna Marie, ukázala na místo, kde se nacházela soška, a přikázala mu, aby šel do vesnice, všechno pověděl faráři, přivedl ho na označené místo, a tam aby vystavěli svatyni. Zakázala mu však sošku odnášet. Pastýř se bál, že mu nikdo neuvěří, a tak chtěl o události pomlčet. Přišel domů a našel doma mrtvého synka. Rozplakal se a začal se modlit k Panně Marii. Tu chlapec také obživl. Tak pastýř poznal, že mu lidé uvěří, došel pro faráře a společně se odebrali na břeh řeky Guadalupe, k místu, kam předtím ukázala Panna Marie. A skutečně tam v zemi zázračnou sošku našli.
Na konci 13. stol. došlo k zázračnému zjevení. Když místní pastýř večer počítal své krávy, jedna mu chyběla. Vydal se ji hledat. Našel ji po třech dnech mrtvou, ale nezraněnou a bez známek rozkladu. Podivil se, ale řekl si, že když už je kráva mrtvá, bude mít užitek alespoň z její kůže. Začal ji stahovat, ale kráva zázrakem obživla. V tom okamžiku se pastýři zjevila Panna Marie, ukázala na místo, kde se nacházela soška, a přikázala mu, aby šel do vesnice, všechno pověděl faráři, přivedl ho na označené místo, a tam aby vystavěli svatyni. Zakázala mu však sošku odnášet. Pastýř se bál, že mu nikdo neuvěří, a tak chtěl o události pomlčet. Přišel domů a našel doma mrtvého synka. Rozplakal se a začal se modlit k Panně Marii. Tu chlapec také obživl. Tak pastýř poznal, že mu lidé uvěří, došel pro faráře a společně se odebrali na břeh řeky Guadalupe, k místu, kam předtím ukázala Panna Marie. A skutečně tam v zemi zázračnou sošku našli...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2019

Obsah košíku

košík je prázdný