Slovinská metropole Lublaň asi nejlépe odráží stav současné slovinské společnosti. Snahu o zachování tradičních hodnot a originality více a více zatlačují produkty globalismu a přemíra výdobytků moderní doby. Na druhou stranu si Lublaň i nadále uchovává svou nenapodobitelnou atmosféru starých křivolakých uliček a tvář ospalého městečka, v jehož srdci stále tluče odkaz předků...
Téměř třistatisícová Lublaň leží v kotlině mezi Krasem a Alpami v nadmořské výšce 298 m. Svou velikostí, architekturou, členitostí a studentským životem by se dala přirovnat k Brnu. Na rozdíl od moravské metropole má ale slovinské hlavní město řeku Lublanici, která mu dodává nenapodobitelný charakter. Do města přitéká z jihu, od močálů, které v zimě občas sužují Lublaň i několik týdnů trvajícím obdobím mlh a špatného počasí. V létě se naopak teplé středomořské proudění postará spolu s řekou o atmosféru téměř přímořskou.
Podle legendy založil Lublaň řecký rek Iásón s Argonauty, když utíkali před králem Aiétem, jemuž ukradli zlaté rouno. Iásón se u řeky Lublanice utkal se strašlivou obludou, kterou zabil. Ta se stala v podobě draka symbolem Lublaně a součástí jejího erbu…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2008
Další informace o Slovinsku naleznet zde: www.sopka.cz