Na půvabném poloostrově Punta u Piranského zálivu založili osadu už staří Řekové, když  kolonizovali pobřeží Jadranu. Vystřídali je Římané a Byzantinci a od konce 13. století patřil Benátské republice. Ta přinesla Piranu hospodářský rozmach, město vzkvétalo díky olivovým hájům, vinicím, rybářství a příjmům z prodeje soli z nedalekých solných polí v Sečovlje, Strunjanu a Luciji. Na Piran si brousila zuby i habsburská monarchie, až ho v roce 1797 získala. Zlaté časy už ale byly ty tam. Město si nepolepšilo ani po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918, kdy spadlo do klína Italům. Zůstalo v jejich rukou až do roku 1954, kdy byla tato severní část Istrie připojena k jugoslávské federaci na základě Londýnské smlouvy, jež poněkud opožděně řešila územní spory mezi Itálií a Jugoslávií. Dnes Piran patří Slovinsku, které ho chrání jako kulturní památku, neboť představuje dokonale zakonzervované středověké město…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2008

Další informace o Slovinsku naleznet zde: www.sopka.cz