7 - 2008 Slovinsko

Příběh lipicánů

Pokud na starých fotografiích uvidíte prezidenta Masaryka sedět na bílém koni, jde určitě o lipicána. V roce 1915 totiž rakouská vojenská správa část stáda, asi dvě stovky mladých hřebců a klisen, přesunula z domovské Lipice ve Slovinsku do hřebčína v Kladrubech nad Labem, aby koně uchránila před válečným běsněním na Balkáně. V roce 1918 úřady nové republiky zvířata zabavily a přesunuly je do Hostouně na Šumavě a odtud do slovenských Topolčianek, kde měl prezident letní sídlo...

.Příběh lipicánů začíná v roce 1580, kdy rakouský arcivévoda Karel koupil panství Lipice  s hřebčínem. Základem chovu se stalo několik španělských plnokrevníků, kteří měli na vídeňském dvoře tu nejlepší pověst. Pocházeli ze slunné Andalusie a měli rádi suchou ostrou trávu. Těmto podmínkám nejvíce vyhovovala krasová oblast kolem Lipice. Pastviny, vzniklé na zatravněných plochách navezené zeminy, stromořadí lemující cesty a částečně zalesněné pozemky výrazně změnily ráz krajiny. Arcivévoda kupoval koně nejen ve Španělsku, ale také v Itálii, v Německu, Dánsku a arabském světě. Z jejich spojení s místními hřebci a klisnami vzešlo plemeno pojmenované později podle Lipice. Na přelomu 18. a 19. století určilo základní chovné kmeny šest hlavních hřebců, mezi nimi i Favory a Maestoso pocházející z hřebčína v Kladrubech…

 

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2008

Další informace o Slovinsku naleznet zde: www.sopka.cz

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace