Země Světa | Archiv | Ročník 2008 | 7 - 2008 Slovinsko

7 - 2008 Slovinsko

7 - 2008 Slovinsko

Články v tomto čísle:

Celkem 18 článků
články: [1-10] [11-18]

Vidimo se v Sloveniji

uvod1M_4.jpg

Být malý nebo dokonce nejmenší nemusí být pro zemi nutně nevýhodou. Na území velikostně srovnatelném s Moravou najdete téměř vše, co byste si jako milovníci přírody, tradic, hospodářské různorodosti a národnostní variability přáli. Slovinsko dostalo do vínku vzácnou rozmanitost, která pramení nejen z klimatických a geografických podmínek, ale také z kulturního odkazu
jednotlivých regionů...

 

Království hor

Alpy3M.jpg

Na území Slovinska se stýkají čtyři velké reliéfní celky, rozložené docela rovnoměrně: 30 % státu zabírají Alpy, stejný podíl připadá na Dinarské pohoří i na Panonskou nížinu, pouze Jadranská oblast je menší (tvoří 10 % povrchu). Tato čísla jasně vypovídají o rozmanitosti země...

Město jednoho muže a mnoha tváří

Lublan1M.jpg

Slovinská metropole Lublaň asi nejlépe odráží stav současné slovinské společnosti. Snahu o zachování tradičních hodnot a originality více a více zatlačují produkty globalismu a přemíra výdobytků moderní doby. Na druhou stranu si Lublaň i nadále uchovává svou nenapodobitelnou atmosféru starých křivolakých uliček a tvář ospalého městečka, v jehož srdci stále tluče odkaz předků...

Julské Alpy

Julske-Alpy1M.jpg

Nejvyšším a nejnavštěvovanějším horstvem Slovinska jsou Julské Alpy (Julijske Alpe), a to i přesto, že jsou snad vůbec nejdeštivější oblastí celých Alp. Geologicky patří k jižnímu vápencovému pásmu. Vytvářejí je vysoko zdvižené zvrásněné vápence a břidlice druhohorního triasu na prvohorním podkladě. Jejich západní, nižší část leží v Itálii a označuje se jako Friulské či Furlanské Alpy – Italové název odvozují od dávné římské osady Forum Iulii v místech dnešního městečka Cividale, kdežto Slovinci od raně středověkého langobardského vévodství Furlanija...

Nejstarší slovinské město

Ptuj1M_2.jpg

Ještě donedávna se o post nejstaršího slovinského města přetahovala Ptuj se Škofijou Lokou. Dnes už mají archeologové jasno a na základě početných důkazů mohou s jistotou označit toto jedenáctitisícové městečko na levém břehu Drávy za nejstarší sídlo ve Slovinsku...

V zajetí krasu

kras1M.jpg

Vápencové území na jih od Julských Alp náleží Dinárské horské soustavě, která se táhne v délce kolem 700 km až k hranicím Albánie. Slovinský úsek je silně krasový, dokonce se tak i jmenuje – Kras. Přesněji řečeno, název pohoří se stal geomorfologickým pojmem...

Galerie v přírodě

galerie3M.jpg

Škofija Loka si toto výstižné označení vysloužila hned z několika důvodů. Hrdá na svou tisíciletou tradici se prezentuje bohatou pokladnicí plnou vzácných relikvií a památek. Zdejší poklidná náměstí lemují pestře malované měšťanské domy připomínající trojrozměrné obrazy. A celé zátiší dvaadvacetitisícového města, vzdáleného 20 km severně od Lublaně, pak dokresluje lidskou činností nezasažená krajina hustě zalesněných kopců a příkrých vrcholků hor...

Po Transalpině na Bled

Bled1M.jpg

Tříčlenná kutálka vyhrává staré rakouské marše. Mašinfíra vyklepává rytmus do okraje otevřeného okénka parní lokomotivy, z něhož pozoruje pestrobarevný rej na nástupišti. Dámy v dlouhých róbách a s širokými klobouky na hlavách, zavěšeny do pánů oblečených do tmavých šatů či upnutých vojenských uniforem s blyštivými knoflíky, se na něm procházejí mezi turisty s batohy a kamerami. Když se ozve dlouhé zapísknutí, cestující nastoupí do hnědě, zeleně a modře natřených vagonů první, druhé a třetí třídy a z komínu mašiny se vyvalí hustý kouř doprovázený těžkým oddychováním parního kotle. Na zelenou se pak vlak pomalu rozjede...

Piran - nejitalštější ze všech

Piran1M.jpg

Kdybyste se ocitli na Tartiniho náměstí v Piranu se zavázanýma očima, sotva byste pak po sejmutí šátku uvěřili, že nestojíte v centru nějakého italského města. A není divu, většina zdejších domů a paláců vyrostla za nadvlády Benátčanů, jež trvala dlouhých 500 let. O Piranu se v té době dokonce říkalo, že jsou to druhé Benátky...

Příběh lipicánů

lipicani1M.jpg

Pokud na starých fotografiích uvidíte prezidenta Masaryka sedět na bílém koni, jde určitě o lipicána. V roce 1915 totiž rakouská vojenská správa část stáda, asi dvě stovky mladých hřebců a klisen, přesunula z domovské Lipice ve Slovinsku do hřebčína v Kladrubech nad Labem, aby koně uchránila před válečným běsněním na Balkáně. V roce 1918 úřady nové republiky zvířata zabavily a přesunuly je do Hostouně na Šumavě a odtud do slovenských Topolčianek, kde měl prezident letní sídlo...

Celkem 18 článků
články: [1-10] [11-18]

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace