Sardinie

Cagliari

Z komína mohutného trajektu se vyvalil hustý tmavý kouř. Lodní šrouby se roztočily na plné obrátky a plavidlo vyrazilo na otevřené moře. Hlasitým houkáním jako by si loď ulevila po složitém manévru, kdy – připevněna k molu lanem – se nejprve na místě otočila o devadesát stupňů, aby vůbec mohla vyplout z malého přístavu, v němž zabírala celou délku mola...

.

Od stolků kavárny pod podloubím honosných paláců lemujících pobřežní třídu via Roma sledovali odplutí lodě s velkým zájmem turisté, ale nezevšednělo ani místním. Spousta Sardiňanů sem ostatně vyprovázela své příbuzné, kteří se k nim skláněli ještě z paluby trajektu, a všichni na sebe vzájemně pokřikovali, dokud je burácející motory nepřehlušily. Na via Roma se sbíhají všechny hlavní ulice města, k molům vedou dokonce i železniční koleje. Přístav se doslova dotýká města. Od fronty okrových až hnědočervených fasád domů ho dělí pár desítek metrů nábřeží a široká třída via Roma. V odpolední špičce se po ní táhne kolona aut, skútrů a motorek, kterou usměrňují policisté v tropických přilbách. Chodci hledají chladivý stín pod arkádami, jimiž lze projít takřka po celé délce via Roma. Ulice k ní kolmé stoupají zvolna vzhůru na pahorek, ke staré čtvrti Castello...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2010

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace