1 - 2003 Skotsko

Dramatický ostrov Staffa

Podél severozápadního pobřeží Skotska se táhne řetěz atraktivních ostrovů Vnitřních Hebrid. Jsou mezi nimi ostrovy velké a obydlené jako je Skye a Mull, ale i ostrůvky malé, ba i pouhá skaliska, k nimž patří i rozervaný ostrůvek Staffa, který je bezpochyby jedním z nejpozoruhodnějších přírodních útvarů Skotska. A také nejnavštěvovanějším. Nejen současnými turisty, ale i mnoha umělci a významnými osobnostmi minulých staletí. Staffa je geologickou vzpomínkou na jedno z nejdramatičtějších období Evropy, je opředena lidovými bájemi o obrech, je stálou inspirací umělců i otevřenou učebnicí přírodovědců…

Dramatický ostrov StaffaZrod ostrůvku spadá do geologické minulosti asi před 60 miliony let, kdy se mezi Evropou a Severní Amerikou začal otevírat nový Atlantský oceán. Z obrovské pukliny v zemské kůře (riftu) se řinuly čedičové lávové proudy mocné až několik set metrů, které zvolna tuhly a po čase je překrývaly nové ohnivé řeky. Sopečná zóna se táhla od Skotska přes Severní záliv až do Irska, kde dnes do moře vybíhá pověstný Obrův chodník (Giant’s Causeway) složený z tisíců čedičových sloupů. A stejné šesti i víceboké čedičové sloupy jsou i na ostrůvku Staffa, vzdáleném od Irska kolem 120 kilometrů. Tady vlastně onen slavný irský Obrův chodník končí. Ovšem zbytky lávových příkrovů lze vidět také na Mullu, kde je zachována přes 1000 m mocná sekvence vulkanických hornin a na západ od něj tvoří trosky dávné čedičové plošiny ostrůvky Ulva, Gometra a souostroví Treshnish Islands. Ale Staffa je z nich přece jen nejkrásnější.
Už z dálky, od moře, lze vidět na jejích kolmých skalních stěnách dva lávové proudy spočívající na měkkých a sypkých lávových tufech. Ten spodní tvoří žebroví robustních a téměř svislých sloupů, vysokých více než dvacet metrů, a na něm leží nepravidelná vrstva sloupců mnohem menších a zcela neuspořádaných. Působí jako ledabylý klobouk na pečlivě zbudovaném podstavci. Ona nápadná pravidelnost bazaltových sloupů (jež lze spatřit i v Čechách u Kamenického Šenova - přírodní památka Varhany), je v podstatě výsledkem pomalého tuhnutí a smršťování lávového proudu. Jeho chemické složení pak ovlivňuje tlak v chladnoucí tavenině, který je rovnoměrný a kolmý k ploše ochlazování. Vychladlá láva potom puká a rozpadá se, podobně jako vznikají trhliny na vyschlém dnu rybníka. A právě ona mohutnost a vzácná přírodní symetrie tisíců čedičových sloupů odpradávna vyvolávaly v lidech představu, že tyto neobvyklé přírodní útvary musí být dílem lidí, nebo alespoň bytostí lidem podobných – podle velikosti sloupců nejspíše asi obrů...

Úplné znění článku naleznete v časopise Země světa č. 1/2003

Další informace o Velké Británii naleznet zde: http://www.sopka.cz

kategorie: 1 - 2003 Skotsko

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace