Vajgarský most patří v Jindřichově Hradci k nejfrekventovanějším. Obrátíme-li se však k jeho dopravnímu ruchu zády, vyvstane před námi historický obraz – jeden z nejkrásnějších pohledů na komplex hradu a zámku se starým městem. Součástí jeho působivé kompozice je i rybník Vajgar, jehož hladina jako zrcadlo zdvojnásobuje velkolepost sídla pánů z Hradce. S jejich jmény jsou spjaty i některé zámecké objekty…

Přírodní park Česká Kanada, patřící k nejatraktivnější části Jindřichohradecka, se rozkládá na ploše necelých 300 km2, v prostoru zhruba vymezeném Novou Bystřicí, Kunžakem, Horní Pěnou, Českým Rudolcem, Slavonicemi a na jihu česko-rakouskou hranicí. Středně zvlněný terén,osamělé žulové balvany, hluboké, převážně smrkové lesy, četné rybníky a drsnější klima dávají tomuto koutu Čech jedinečné kouzlo a osobitou atmosféru…

Procházet se po Slavonicích znamená neustále žasnout. Městečkona pomezí tří historických zemí – Čech, Moravy a Rakouska – totiž svého návštěvníka pohltí a jen tak zase nepustí. Fasády plné obrazů uhranou kolemjdoucího do té míry, že jde, prohlíží jeden po druhém a nevnímá okolí…

Je to malý pohádkový zámeček zhlížející se ve vodním zrcadle. Nemá žádnou pohnutou historii, ale navzdory jeho zdánlivé bezvýznamnosti ho chtělo v minulosti koupit mnoho zájemců a v současnosti patří k nejnavštěvovanějším kulturním památkám jižních Čech. Jeho přitažlivost tkví především v malebnosti celého zámeckého areálu, který je soustředěný kolem modré vodní hladiny zrcadlící zeleň zahrady a červený kontrapunkt zámku…

Jindřichohradecké muzeum je na rozdíl od mnoha jiných městských a regionálních muzeí jedním z nejnavštěvovanějších objektů ve městě. Magnetem jsou dnes už světoznámé Krýzovy jesličky, které byly roku 1998 zapsány do Guinessovy knihy rekordů jako největší mechanický lidový betlém na světě. Ale už předtím, než dostaly tento certifikát, si je chodily prohlédnout tisíce dětí i dospělých…

Rozlehlé lesy protékané Koštěnickým potokem a v současnosti také protkané sítí vojenských cest patřily vždycky k nejopuštěnějším v kraji. Tomuto území na rozhraní Třeboňské pánve a Vysočiny vládne žulový hřbet protažený k jihu a zvlněný několika vystupujícími skalkami s výškami 607 až 615 metrů. Jedna z nich se nazývá Homolka a dala jméno celému hřbetu, který je nejzápadnějším výběžkem Novobystřické vysočiny…

Výroba tkaných nástěnných obrazů má velmi starou tradici. První tapiserie jsou známé už z antického Řecka, proslulé manufaktury pak vznikaly ve středověku hlavně ve Francii a Belgii. Většina z nich už dávno zanikla, ale u nás, v zemi bez gobelínářské tradice, existuje v Jindřichově Hradci dílna, kterou odborníci považují za skutečnou světovou špičku…

Vypadá to jako Krakonošova zahrádka. Nebo tady bydlí nějaký kouzelník? Omyl. Hájenka rodiny Tůmových. Stojí po levé straně, když se vydáte ze Slavonic směrem na Stálkov – nemůžete ji přehlédnout. Díky koníčku, který dnes už přerostl ve vášeň, se hájenka se zahradou přeměnily na území, kde bydlí samé podivuhodné přírodní výtvory…

To jméno připomíná Paříž, ale co do velikosti a výstavnosti je to jako nebe a dudy. Přesto název této vesničky vstupuje poslední roky do povědomí, hlavně u milovníků kvalitní české keramiky…