Island je druhým největším evropským ostrovem. Omýván bouřlivými vodami severního Atlantiku leží kousek pod severním polárním kruhem. Na první pohled nehostinný kus země. Na jedné straně pohádkové duhy nad vodopády, divoké řeky a horské ledovce, na straně druhé rozsáhlé sopečné pustiny, lávové příkrovy, soustavy sopek a především všudypřítomný vítr, který nedává krajině vydechnout. Ocitáme se ve zcela jiném prostředí, ve světě lávy, ledu, sněhu a lišejníků…
Zalednění je nepřehlédnutelným přírodním fenoménem Islandu, o čemž svědčí i sám název ostrova. V roce 865 jej vyslovil norský Viking Flóki Vilgerdarson, když proplouval kolem severozápadní hornaté části ostrova, plné fjordů a horských ledovců. V současnosti pokrývají ledovce více než desetinu povrchu Islandu. Jejich rozloha není neměnná, ale kolísá v závislosti na změnách klimatu. Navzdory tomuto jevu mají ledovce velký význam pro celý ostrov, neboť jsou primárním zdrojem vody většiny velkých islandských toků…
Ještě v roce 1900 existovaly na místě dnešního hlavního města pouze tři vesnice, které dohromady neměly více než tisíc obyvatel. Jednou z nich byl i Reykjavík, který dal později jméno obcím spojeným v jednu aglomeraci. Od konce druhé světové války se počet obyvatel zvětšil několikanásobně. Dnes v hlavním městě a na jeho rozrůstajících se předměstích, tedy v takzvaném Velkém Reykjavíku, žije přes 60 procent všech Islanďanů…
Po loňských květnových volbách se pradvěpodobnost vstupu Islandu do Evropské unie snížila. Spíše proevropského premiéra Halldóra Ásgrímssona ze Strany pokroku, který odešel do důchodu, totiž vystřídal Geir Haarde, dosavadní ministr zahraničí a předseda Strany nezávislosti, jenž představuje protiunijní linii...
Někomu bude název tohoto článku možná připadat jako holý nesmysl. Orchideje na Islandu? Kde by tam, probůh, přebývaly? Na ledu, sopečném popelu, černé lávě? Tyto symboly pestrobarevné tropické flóry přece rostou a kvetou co nejblíže slunci, vysoko v korunách stromů. Jediné místo, kde by se tropickým orchidejím na Islandu mohlo dařit, jsou nesčetné skleníky, vytápěné geotermálními prameny…
Islanďané dlouho věřili v přírodní síly, vlivy hvězd a jiné nadpřirozené jevy. Tato víra se odvíjela ze zvláštnosti, někdo by mohl říci až obludnosti zdejší krajiny, z tajemné atmosféry dlouhé a tmavé zimy a drsného klimatu. Přispěly i přírodní úkazy, které si lidé dříve neuměli vysvětlit, a proto jim přisuzovali záhadnou sílu. Islanďané často věří na předtuchy, převtělování a telepatii…
Geotermální energii vděčí Island za další svůj specifický fenomén – vzhledem k počtu obyvatel je zde neuvěřitelné množství veřejných, většinou nekrytých plaveckých bazénů. Říká se, že jestli chce člověk potkat normálního Ira, musí zajít do pravého irského pubu. Pokud se chce setkat s Francouzem, tak by měl zamířit do kavárny. A pokud byste rádi pohovořili s Islanďanem, běžte do bazénu…
Malí, ale houževnatí a silní islandští koně jsou považováni za nejčistokrevnější plemeno na světě. Alting totiž hned v roce 930 zakázal dovoz dalších koní z pevniny, který ostatně platí dodnes, a tak se plemeno po celá staletí vyvíjelo jen z koní dovezených před tímto datem…
Ta zpráva proběhla médii po celém světě. Greenpeace uvedla do stavu pohotovosti. Po čtrnáctileté přestávce se v srpnu 2003 vypravili islandští lovci velryb znovu na moře. Islanďané tvrdí, že velryby chtějí lovit z vědeckých důvodů, aby mohli lépe ochránit své zásoby ryb. Lov velkých kytovců je prý jediným způsobem, jak o nich získat vědecké informace…
Kromě Nového Zélandu a Yellowstonu v USA nenajdete už nikde jinde na světě takové nahromadění geotermálních aktivit jako na Islandu. Díky svým aktivním sopkám, gejzírům a teplým pramenům je Island známý po celém světě. Stejně jako samotný výskyt těchto úkazů stojí za povšimnutí, jak šikovně Islanďané dokázali geotermální energii využít…
