Země Světa - Archiv  |  Ročník 2007  |  8 - 2007 Český les

Bobr – vzor pracovitosti a šikovnosti, oblíbená postavička pohádek, lidových průpovídek i reklamy, objekt lovu i ochrany přírody, zdroj radosti i nenávisti. Takový je bobr evropský (Castor fiber), největší evropský hlodavec. Dospělí samci mohou vážit až 30 kg, a kdyby se dokázali postavit na špičku ocasu, mohli by se nám téměř podívat do očí. Krásná tmavohnědá bobří srst patří k vůbec nejhustším, když na 1cm2 připadá až 30 tisíc chlupů. Dokonalou vodotěsnost kožichu navíc zajišťují mastné výměšky řitních žláz…

Zřícenina Přimdy na stejnojmenném osamoceném vrchu nedaleko Bělé nad Radbuzou ani zdaleka nenaznačuje význam a jedinečnost tohoto hradu ve středověku. Přimda je považována za druhý nejstarší kamenný hrad v Čechách hned po pražském a vzácný příklad románské architektury…

Konečně nadešel den, na který čekal více než čtvrtstoletí, den, jenž byl vyvrcholením jeho života a který znamenal splnění dlouholetého snu. A pak už – jak líčí klášterní kronika - v čele průvodu svých bratří, vysokého duchovenstva a lidu přestoupil se zpěvem na rtech práh nově zdviženého chrámu a v pohádkově zlatem a bělí zalité prostoře poklekl, aby poděkoval za ukončení díla. Stalo se tak 15. prosince léta Páně 1726 a oním děkujícím mužem byl opat benediktinského kláštera v Kladrubech Maurus Finzguth…

Stojím pod rozkvetlou třešní, v jejíž zdivočelé koruně hučí včely. Možná si tady, v rohu zahrady, kdysi hrávaly děti. Nebo odtud hospodář obhlížel svůj grunt, ovocné stromy a stavení, jež postavil na vymýceném prostranství uprostřed lesa. Zbyla z něho jen část kamenné podezdívky…

Přestože v Čechách existuje jen jediné město Bor, vznikla kdysi potřeba odlišit ho od několika stejnojmenných obcí, a tak nejspíš z okruhu železničářů či pošťáků vzešlo pojmenování Bor u Tachova. Vžilo se dokonale, časem se dokonce začalo objevovat na stránkách turistických průvodců i na silničních ukazatelích a nikdo proti tomu nic nenamítal. Historicky správný název se dočkal důsledného oficiálního uznání až po roce 1989, což bylo tak trochu příznačné, protože změna režimu přinesla Boru novou identitu…

V podhůří Českého lesa, mezi Horšovským Týnem na jihu a Stráží na severu, leží plochá zemědělská krajina, která každé léto zezlátne dozrávajícím obilím. Právě v tomto ročním čase nejvíce vynikne temně zelený diadém Sedmihoří, jímž příroda tuto zemi korunovala…

První zmínky o dolování v okolí Stříbra pocházejí z roku 1183 a 1186, až teprve po těchto datech se objevily podobné zprávy pocházející ze Saska a Krušných hor. Poměrně vyspělé hornictví, hutnictví a zpracovávání kovů však už v Čechách kvetlo mnohem dříve. Dobývání rud k nám přinesli Keltové, kteří se podle archeologických nálezů právě na Stříbrsku velmi činili. A tak Stříbrský rudní revír je zřejmě nejstarší těžební oblastí u nás…

Budete-li procházet stříbrským náměstím chvilku před celou hodinou, určitě nepřeslechnete zvonkohru na radnici. Je to krásné, a o to víc překvapující, když za hodinu uslyšíte jinou písničku! Například drnkavá melodie Jaké je to hezké, dva kováři v městě doslova bere za srdce. Ani třetí hodina pobytu není nuda – zvonkohra má pro nás zase něco jiného. V informačním centru vysvětlují, že dokonce i když ve městě přenocujete, dva dny se nebude radnice ve svém výběru opakovat. Ve své výbavě má totiž přes dvacet melodií…

Městeček s názvem Týn je u nás pět, mnohá další mají jako první nějaký zpřesňující přívlastek, často od významnějšího souseda. U Horšovského Týna je to naopak. Horšov je na mapě proti Týnu nepatrnou tečkou, přesto zdobí název města s rozlehlým zámkem, obrovským parkem a pěkným historickým náměstím…