7 - 2007 Alpy

Salašnictví

Název horské pastviny alp nebo alpe připomene hned i pojmenování celého pohoří. Aby to ale nebylo tak jednoduché, v bavorsko-rakouském prostředí se pastvině říká dnes častěji alm, ve Švýcarsku, Švábsku, Voralsbersku a Allgäu matte (což by se dalo přeložit taky jako matrace), v nejvýchodnějším výběžku Alp zvaném Wechsel (mezi stejnojmenným sedlem a známým střediskem Semmering) sluje pastvina pro změnu schwaig (cosi jako tišina). Níže položeným pastvinám říkají Švýcaři maiensäss, neboť se na ně vyhání už v máji. Ty vyšší se využívají jen v červenci a srpnu…

SalašnictvíZůstaňme ale u oněch alp s malým a (alespoň v češtině, v němčině se totiž všechna substantiva píší s verzálkou na začátku). Historie jejich vzniku sahá do 5. tisíciletí př. n. l., kdy lovce a sběrače vytlačili z jejich hájemství neolitičtí zemědělci. Tehdy to byl obrovský počin, protože oproti dnešku byly Alpy pokryty hlubokými lesy v neskonale větší hustotě a do větší výše. Archeologicky je horské pastevectví doloženo v době bronzové v masivu Dachstein mezi lety 1700 až 900 př. n. l., nad hranicí lesa ve výšce 1500–2100 m. Sloužilo patrně zásobování horníků v solných dolech u Hallstattu. Zatím bylo objeveno 28 pradávných almů. Bez nich by k trvalejšímu osídlování Alp v neolitu nedošlo, jen ony zajistily dostatek zásob sena i pro zimní období, na což by louky v údolích nestačily…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2007

Radvana Kraslová

kategorie: 7 - 2007 Alpy

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace