První, dech beroucí pohled se naskytne z okénka letadla. Turisté chvatně fotí pod námi plující lagunu lemovanou korálovým rifem pentagonálního půdorysu. Je to úchvatná kombinace svěží zeleně vlastního skalnatého ostrova a všech možných odstínů modře, od světle azurové až po tyrkysovou a indigovou, kontrastující s bělostnými ostrůvky motu oddělenými průlivy hoa. Na jednom z motu v severním cípu laguny je i letiště. A na molu před letištní halou cvakají hromadně fotoaparáty užaslých turistů podruhé.
Hlavním objektem jsou pyšně se vypínající skály: Otemanu s nadmořskou výškou 727 m, o 66 m nižší Pahia a 619 m vysoká Hue. Při plavbě lodí z letiště do přístavu Vaitape se všechna tři skaliska navzájem postupně překrývají a opět vynořují. Z přístavu odjede bohatá klientela připravenými auty do drahých rezortů a zbude tu jen hrstka baťůžkářů, které čeká sice nejistá, ale o to dobrodružnější cesta ostrovem…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 4/2007

Další informace o Polynésii naleznet zde: www.sopka.cz

Antonín Kůrka