Tahle úsměvná a už dost stará anekdotická historka mě napadá, když pozoruji za skleněnou stěnou tři spící lvy v zoo ve Dvoře Králové. A uvědomuji si, jak se změnil náš pohled na svět zvířat a jak se změnily i zoologické zahrady. Dnes již nejsou lovci divé zvěře tak obdivovaní jako v časech Saturnina a Ernesta Hemingwaye. Veřejnost dává přednost ochraně zvířat, nikoli jejich lovu. A ani ty klece už nejsou v zoologických zahradách populární, ba většina těchto zařízení se snaží o úplnou eliminaci mříží a maximální zvětšení výběhů...
7 - 2006 Východní Čechy
Afrika v Čechách
Rozhlasová reportérka se ptá starého dobrodruha a známého lovce africké zvěře na jeho nejdramatičtější zážitky. „Stál jsem tak jednou bez pušky, ani nůž jsem u sebe neměl. A lev se mi díval přímo do očí. Vrčel, cenil zuby a nervózně pošvihával koncem ocasu. Byl jsem u něho tak blízko, že jsem slyšel i bzučení much, které mu létaly kolem zkrvavené tlamy. Pak se přikrčil, chřípí se mu trochu rozevřelo a… skočil.“ „Proboha, a co bylo dál?“ ptá se vyděšeně reportérka. „Coby, šel jsem k další kleci. Bylo to totiž v zoo…“
