Země Světa

„Seulement les souris et moi,“ neboli „Jen myši a já…“ povzdechla si prý carevna Kateřina II. v jednom ze svých dopisů přátelům nad tím, kdo vlastně může mít radost z obrovských pokladů umění, jež dokázala nashromáždit za svého dlouhého panování v letech 1762 až 1796. Sotva však tušila, že vytvořila základ jedné z největších světových uměleckých sbírek – petrohradské Ermitáže…

Do petrohradských chrámů se postupně vracejí náboženské obřady, které se pro řadu místních staly každodenní součástí života. Ani propagace ateismu a pronásledování věřících v dobách sovětského režimu nedokázaly z lidí vymýtit víru. A tak se v přítmí většinou pravoslavných chrámů po celém městě můžeme setkat s příslušníky všech generací, hledajících zde svou cestu k bohu…

Když se touláte po dnešním Rusku a zajímá vás ruská historie, nejednou vás napadne, že za vším moderním a evropským je třeba hledat cara Petra I. Jakoby všechny věci, které lze v Rusku dnes potkat, pocházely pouze od něj. Dějiny moderního Ruska tak začínají slovy známými nám spíše z bájí různých národů: „Na počátku byl ... Petr Veliký…“

V roce 1993 byl se zahraniční pomocí zrekonstruován a bohoslužebným účelům navrácen protestantský kostel sv. Petra na Něvském prospektu, jedna z nejhezčích staveb období klasicismu v Petrohradu…

Petrohradem se lze přepravovat po silnici, po kolejích, po vodě i pod zemským povrchem. Nejromantičtější jsou bezpochyby projížďky malou loďkou po řekách a kanálech, prozaičtější a o poznání méně příjemné cesty přeplněnými dopravními prostředky…

Rozvoj palácového komplexu Carskoje Selo souvisel s osvobozením pobřeží Něvy od švédské nadvlády, se založením Petrohradu a jeho přeměnou na hlavní město ruského impéria. Samotná podoba reprezentativního sídla panovníků byla do značné míry závislá na vkusu a často také na momentálním rozmaru jeho obyvatel…

Snad žádná památka moderní historie není opředena tajemstvími tak, jako proslulá Jantarová komnata. Unikátní výzdoba slavnostního sálu z carského paláce v Puškinu zmizela během druhé světové války z povrchu zemského. Je vůbec pravděpodobné, že se původní obložení stěn ještě někdy objeví? Otázka, na kterou asi v současnosti nedokáže nikdo odpovědět…

Neuvěřitelných 872 dní odolávali za 2. světové války obyvatelé metropole na Něvě blokádě německé armády. Od 8. září 1941 do 27. ledna 1944 bylo město doslova odříznuto od světa. V tehdejším Leningradě zůstalo uvězněno přes dva a půl milionu lidí. Následky obléhání byly děsivé, více než polovina obyvatel zahynula. Město se však ubránilo a nepadlo do rukou nepřátelských vojsk…

Státní ruské muzeum, jak se tato instituce nazývá celým jménem, je poměrně mladé – je mu teprve 108 let, a přesto je největším muzeem v Rusku, věnovaným výlučně domácímu umění. Navíc, na rozdíl od slavné moskevské Treťjakovské galerie, věnuje pozornost i lidové tvorbě…