2 - 2006 Krušné Hory

Mezi Svatavou a Rotavou

V jihozápadním výběžku Krušných hor, kde se jejich plochý, nepříliš široký hřbet snižuje až do výšek kolem 800 metrů, leží tichý kraj horských plání, protékaných potoky, a zalesněných svahů prudce klesajících do Sokolovské pánve. Osou této horské výspy je říčka Svatava, typická krušnohorská bystřina, která se zařízla do vrcholového hřbetu tak hlubokým údolím, že se stalo horským sedlem, jímž už od středověku vedla královská cesta ze Saska do Čech…

Rotavské varhany - čedičový suk s typickou sloupcovou odlučnostíSvatava posunula své prameniště 10 km do Německa, kde jako potok Zwota protéká pohraničním Klingelthale. Od Kraslického sedla až po své ústí do Ohře teče téměř 30 km jižním směrem a je největší řekou západního okraje Krušných hor.
V současné době působí tento kraj opuštěně, ale i tady bývaly, podobně jako na saské straně, stráně plné horních a průmyslových vesnic obklopených políčky a pastvinami. To až v padesátých letech minulého století došlo z vůle Československého státu k jejich násilnému vylidnění a vesnice v bezprostředním sousedství hranic (až na Potůčky) byly dokonce srovnány se zemí. Před úplným zánikem zachránili mnohé opuštěné vsi chalupáři a pozvolna rostoucí zájem o horskou turistiku a zimní sporty.
Střediskem krajiny jsou Kraslice, od 16. století královské město, položené na královské silnici, která kopíruje tok Svatavy a je dodnes rušná. Za panství Šliků to bylo slavné horní město proslulé těžbou stříbra, cínu a olova, pak přeorientované na výrobu hudebních nástrojů, hlavně dechových. Právě tady se poprvé začaly vyrábět foukací harmoniky. Kraslice také byly známé výrobou drahých látek, hlavně krajek, sametů a plyšů…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2006

Hledáte ubytování v Krušných horách? Najdete je na: http://www.travelguide.cz

Jan Votýpka

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace