Z těchto slov Samuela Johnsona je zřejmé, že být námořníkem v koloniálních dobách nebyl žádný med. A dvojnásob to platilo pro život pirátský. Typická obchodní šalupa měla 12 mužů, pirátská 80 nebo i více. Předepsaný prostor pro spaní (14 palců) na zákonných lodích museli piráti sdílet nejen se svými druhy, ale také s kuřaty, prasaty a kočkami, které měly za úkol chytat krysy. K tomu připočítejte věčné šarvátky, pronásledování zákonem a nejistý výdělek. Přesto se to v 17. století v Karibiku piráty jen hemžilo. Vidina lehce nabytého bohatství byla přece jen příliš silným lákadlem. A navíc, pirátské lodě byly v 17. a 18. století jedinou „demokratickou“ institucí, kde byl kapitán volen a mohl být zbaven funkce, pokud s ním posádka nesouhlasila. Zlatý věk pirátství nastal v době, kdy evropské mocnosti hledaly cesty, jak omezit vliv španělské koruny v Novém světě. Španělsko si dělalo nároky na veškerý trh, a tomu bylo nutno zabránit…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 9/2006

Další informace o Karibiku naleznet zde: http://www.sopka.cz

Renata Haffaf