Medvědi patří v chápání lidí ke zvláštním šelmám, protože vzbuzují respekt a náklonnost zároveň. Dva z nich, medvěd lední a medvěd kodiak, patří dokonce k největším suchozemským šelmám a ani ostatní zástupci medvědovitých nejsou žádní domácí mazlíčci. Přesto má skoro každé malé dítě doma svého plyšového Méďu Béďu a medvíďata vnímáme jako jedna z nejroztomilejších mláďat. Tento rozpor není nikterak snadné vysvětlit. Na rozdíl od lvů nebo vlků medvědi zkrátka nenaplňují naše představy o krvelačných šelmách. Spíše je považujeme za dobrácké, líné, pomalé a trochu obtloustlé dobráky, kteří moc rozumu nepobrali. Kdo se však někdy setkal s divokým medvědem ve volné přírodě, dobře ví, jak jsou tyto zprostředkované představy falešné. Ze sedmi druhů medvědů se můžeme v Kanadě setkat se třemi. Daleko na severu, na pustých ledových pláních a podél pobřeží Severního ledového oceánu se potulují bílé kolosy, medvědi lední (Ursus maritimus), zatímco v horských lesích vnitrozemských i celého západního pobřeží žijí hnědí grizzlyové a černí baribalové…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2006

Další informace o Kanadě naleznet zde: http://www.sopka.cz

Jan Votýpka, j.r.