Země Světa

Nahanni, jedna z nejkrásnějších divokých řek kanadského severu, pramení v malém jezírku Moose Pond (Losí jezírko), ležícím vysoko pod hlavním hřebenem pohoří MacKenzie, které tvoří rozvodí mezi dvěma velikými řekami – Yukonem a Mackenzie…

Hned jak příď Ima pronikla hluboko do trupu Mont Blanku6. prosince 1917, vzplál na francouzské zásobovací lodi požár a její palubu zavalil hustý černý dým. Posádka kvapem naskákala do záchranných člunů a námořníci usilovně veslovali k přístavnímu molu. Jejich varovným výkřikům nikdo na břehu nerozuměl. Jen oni věděli, že Mont Blanc co chvíli vyletí do povětří. Zatím ale sloup kouře, jímž prošlehávaly plameny, přitahoval další a další zvědavce…

V jižní části provincie Britská Kolumbie mezi pohořím Monashee a jezerem Shuswap bychom našli malou osadu Craigellachie, kterou dnes většina motoristů putující po transkanadské silnici míjí bez povšimnutí. Deštivého rána 7. listopadu 1885 se však stala místem neokázalé slavnosti, která byla klíčovou událostí pro celou Kanadu…

Anglické slovo the bay znamená záliv nebo zátoku a to je také to, co si většina anglofonní populace při jeho vyslovení představí. U obyvatel Kanady však tento princip nefunguje. Při vyslovení slova the bay nebo jeho francouzského ekvivalentu la baye si většina z nich v první řadě představí obchod. The Bay je totiž všeobecně používaná zkratka pro maloobchodní řetězec Společnosti Hudsonova zálivu. Do jeho obchodních domů vstupují Kanaďané s jistou dávkou hrdosti…

V roce 1957 natočila dvojice režisérů Wolf Koenig a Colin Low asi dvacetiminutový dokument, který nazvali City of Gold. Byl o Dawson City – malém zapomenutém městě daleko na severu. Dokument byl doprovázen komentářem místního rodáka a známého odborníka na období zlaté horečky Pierra Bertona. Jeho otec byl jeden z mnoha tisíců těch, které sem přilákala vidina žlutého kovu…

Když přišli první osadníci na severoamerický kontinent a spatřili první jeleny wapiti, byli tak omráčeni jejich mohutností, že jim začali říkat elk, což je anglický výraz pro losa. Pak se ale ukázalo, že na kontinentě žije i opravdový los, a tak se pro kanadského losa vžilo označení moose. Tak bylo zahájeno zmatení pojmů, které dodnes způsobuje nejedno nedorozumění…

Mořské pobřeží západní Kanady je jedno z nejčlenitějších na světě. Hluboké fjordy zasahující desítky a někdy i stovky kilometrů do vnitrozemí lemují strmé horské svahy a neprostupné pobřežní deštné lesy. Spojením těchto tří přírodních fenoménů vzniká území pro lidi téměř neobyvatelné. Mnohé oblasti jsou také člověkem zcela nedotčené a svou opuštěností, divokostí i bohatstvím rostlinných a živočišných druhů si nezadají s tropickou džunglí. Neprostupnost tohoto území je pro člověka téměř absolutní…

Jen málo velkoměst na severoamerickém kontinentě si vytvořilo svoji tvář. Zdá se, jako by překotný růst většiny z nich ponechával duši města kdesi na podřadném místě. A tak v centrech vyrůstají drahé a neosobní downtowny plné výškových domů, ve kterých se pouze pracuje a které se po pracovní době proměňují v mrtvá města. Kolem nich chátrá okruh postarší zástavby obydlený slabšími sociálními skupinami a na okrajích se střídají rozsáhlé rezidenční čtvrti s průmyslovými zónami…

Nevěřícně zíráme na strohý nápis: „Cesta uzavřena! Medvědice s mláďaty.“ na ceduli zavěšené nad jedinou pěšinou do údolí s jezerem Louise na dně. Za zády máme Pláň šesti ledovců, v nohách už dvě desítky kilometrů kamenitým terénem a dole, téměř na dohled, je náš cíl, azurově modré jezero Louise. Do západu slunce zbývají už jen dvě hodiny, a pokud se vrátíme, tma nás pravděpodobně zastihne uprostřed hor. Baterka se nám rozbila, a i kdyby svítila, noční sestup po úzkých stezkách by byl velmi rizikový. Je třeba vyřešit dilema, zda je nebezpečnější návrat nebo případné setkání s medvědy…