Jen o pár kroků dál shlíží do údolí katedrála sv. Mořice se třemi věžemi v průčelí. Vystoupáte-li po dlouhém schodišti a projedete gotickým portálem, na němž se bohužel podepsaly jak náboženské spory, tak necitlivé zásahy kanovníků v 18. století, interiér vás překvapí. Na rozdíl od četných známých katedrál rozesetých po celé Francii, které vás přivítají lesem pilířů a arkád, je ta zdejší pouze jednolodní, ale zato extrémně široká: její loď měří více než 16 metrů, tedy téměř dvojnásobek obvyklé šířky. Jednotlivá pole jednoduché křížové klenby mají navíc svorníky výrazně výš, než jsou vrcholy příčných žeber. Říká se tomu angevinská klenba a je to specialita, jakou mimo tuto oblast nenajdeme. Zařízení je většinou barokní nebo novodobé, ale na severní straně lodi, v transeptu a v chóru se zachovala původní středověká barevná okna s výjevy ze života Panny Marie a světců. Přivřete oči a představte si, že se kolem celého toho velkého prázdného kříže pod zářivou nádherou oken vine pestrobarevný nástěnný koberec s mnoha postavami… Muselo to být impozantní!

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2005

Další informace o Francii naleznet zde: http://www.sopka.cz

Helena Florentová