A právě tyto kamenné, rozpukané a místy ještě holé skalní srázy se stávají dramatickou přírodní kulisou, která dodává jezerům neobyčejnou impozantnost. Materiál z odlámané skalní stěny i z ledovcového podloží pak každý z ledovců po tisíciletí vynášel a vytlačoval na okraj svého lože, až z nich navršil val čelní morény. Několik zvlášť silných ledovců „naházelo“ obrovské balvany i na svahy ležící pod dnešními jezery. Když ledovce roztály, jejich čelní moréna se stala jezerní hrází a svahové balvany byly nazvány kamenným mořem. V současnosti vedou po jezerních morénových hrázích silnice nebo alespoň turistické stezky. Avšak daleko zajímavější pohled na vodní hladinu je z vrcholů skalnatých jezerních stěn. I když zalednění Šumavy nebylo velké, přece jen měla původně ledovců víc než osm. Ve zbylých karech však už jezera vyschla nebo jsou těsně před zánikem. To platí například o ledovcové skalní prohlubni na svahu Poledníku, poblíž jezera Prášilského, které se říká Stará jímka…

Hledáte ubytování na Šumavě? Najdete je na: http://www.travelguide.cz

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 4/2005