Egejské ostrovy jsou vlastně hory utopené v moři a u Karpathu je tento původ obzvlášť patrný – jde vlastně o jeden horský hřbet, dlouhý přes 50 km, jenž i přes silný výbuch sopky Santorini a následující pokles zemské kůry vystupuje až do výšky 1214 metrů nad mořem. Ostrov je tvořen dvěma částmi, které spojuje pouze prašná horská stezka, a tak se veškeré spojení mezi nimi odehrává převážně po moři. Jižní část zabírá asi dvě třetiny celkové rozlohy ostrova. Správní středisko Pigadia, nazývané někdy stejným jménem jako celý ostrov (jak je ostatně v Řecku zvykem), leží na jižním, rovinatém cípu Karpathu. Nemá žádné historické jádro, neboť ostrov byl díky své „hraniční“ poloze až do 19. století sužován arabskými piráty, kvůli nimž obyvatelé budovali svá sídla ve vnitrozemí. Přesto můžeme jeho dnešní přístav, který má kromě Kréty a Rhodu také spojení s Pireem, označit za malebný, byť modernější, než je tomu například u přístavů v centrální části Kyklad. Severně od města se nachází několik pěkných pláží, ale hlavní turistická oblast leží jižněji, v okolí tří malebných zálivů poblíž vesničky Ammopi…

Další informace o Řecku naleznet zde: http://www.sopka.cz

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2005