Vskutku se zdá, jako by práce proměňující bažiny v zářivý městský klenot rezonovala se závěrečným dějem Goethovy geniální básnické skladby, v níž věčně neuspokojený, pravdu a smysl života hledající doktor Faust konečně pozná vrcholný, osvobozující okamžik štěstí a vysloví o prchavém okamžiku ono osudové přání. Tepelský lékař J. J. Nehr a zahradní architekt Václav Skalník, dva ze tří mužů, kteří stáli u zrodu Mariánských Lázní, také mohli nad svým úspěšné pokračujícím dílem pocítit závratnou chvíli uspokojení a říci: „Slastný okamžiku, setrvej!“, aniž by se museli bát tragického konce, protože oni duši ďáblu neupsali. Třetí z nich, K. K. Reitenberger, opat tepelského kláštera, jako by však svou duši upsal lázním a zapomněl na správu svěřeného kláštera. Za trest pak byl od svého nedokončeného díla vyhnán…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2005

Hledáte ubytování na Karlovarsku? Najdete je na: http://www.travelguide.cz