Země česká nastřádala na svém nejzápadnějším okraji tak velké přírodní bohatství, že se tento kraj stal trvalým cílem prospektorů, křesťanských poutníků, návštěvníků lázní i milovníků přírody. Nebyla to jen dramatická krajina pánví, jejichž horizonty uzavírají hory Krušné a Doupovské, lesy Slavkovský a Český, která lákala mnohé obyvatele sousedních i vzdálenějších zemí…
Ve Slavkovském lese je ukryta životadárná síla, která tak trochu připomíná střežené tajemství vybájených hrdinů, jejichž život byl také závislý na energii ukryté tu v nitru hor, jindy v kouzelném prstenu. Chráněný horský komplex Slavkovského lesa ležící uvnitř lázeňského trojúhelníku je také takovým vzácným zdrojem energie, bez něhož by města na jeho obvodu v nejlepším případě jen živořila…
Karlovy Vary mají dozajista i jiné lichotivé atributy – Goethe je například nazval „šachovnicí Evropy“ a od svého založení jsou našimi nejstaršími a největšími lázněmi. Ovšem právě lázeňský charakter tohoto města nejlépe vyjadřují jeho kolonády. Byly sice budovány jako součást léčebné kúry doplněné procházkami a pitím minerální vody přímo u pramenů, ale zároveň se staly součástí, ba přímo dějištěm lázeňského společenského života…
Lázeňské město na jižním svahu Slavkovského lesa má za sebou krátkou, ale úchvatnou historii. Jeho závratně rychlý zrod a velkorysé budování přede dvěma stoletími uchvátilo všechny současníky včetně J. W. Goetha, pravidelného návštěvníka západních Čech. Mnozí místní patrioti jsou dokonce přesvědčeni, že právě tehdejší pracovní úsilí inspirovalo velkého básníka k nalezení katarze pro svého Fausta…
V Rakousku dlouho pracovala jen porcelánka vídeňská, a to s výsadním postavením v celé monarchii. A právě kvůli ní bylo zakládání porcelánek v Čechách na několik desetiletí zakázáno. Tak se stalo, že první století evropského porcelánu uplynulo bez české účasti. První česká porcelánka byla založena v Horním Slavkově až roku 1792 a jejími majiteli byli Lippert a Haas…
Když byl roku 1965 v Karlových Varech po mnoha letech nalezen nový, už třináctý léčebný pramen, měl být podle místních zvyklostí označen pořadovým číslem svého nálezu. Ale „třináctka“ už byla obsazena, protože se tak dlouhá léta říkalo Becherovce, a tak nově nalezený zdroj dostal označení Druhý pramen Václavův…
Romantická i tajuplná krajina Chebska odedávna lákala k osídlování. Její přitažlivost se samozřejmě projevila i v architektuře. Autory zdejších barokních staveb, církevních i světských, byly takové významné osobnosti, jako K. I. Dientzenhofer, A. Leuthner nebo G. B. Alliprandií. Vedle kostelů a měšťanských domů se však stejně krásně vyjímají i domy, které postavili lidé dnes bezejmenní…
Klášter Teplá patří k bezmála třiceti velkým klášterům, které se na mapě Čech objevily během 12. století, jako jediný z nich ale zřejmě za svou existenci vděčí náhodě. Uvěříme-li jedné verzi prastarého příběhu, musíme dokonce připustit, že jeho vznik zapříčinilo docela obyčejné lidské selhání, strach suchozemce z neznámého přírodního živlu. Tím suchozemcem byl český velmož Hroznata, jenž se měl zúčastnit třetí křížové výpravy, který prý ale ještě před vyplutím od italských břehů zpanikařil při pohledu na rozbouřené moře a na loď už nevstoupil…
Za horkého letního dne jsou slatinná bahna vyschlá a rozpukaná do pravidelných polygonálních políček. Okraje jejich hlubokých puklin zdobí tu žlutavé, jinde nazelenalé výkvěty různých minerálních solí a místy se dokonce celé plochy pokrývají bílým, jakoby sněžným popraškem. Jsou to drobounké krystalky hořké Glauberovy soli. Rezavě železité potůčky napájené minerálními prameny pak dokreslují tento abstraktní přírodní obraz ozvučený šelestem rákosu a tichým syčením suchého plynu, který uniká z trychtýřovitých mofetových jamek...
Jsou města a místa po staletí spojovaná s určitými atributy. Kynžvart sice získal v roce 1862 lázeňský statut a oficiální označení Lázně Kynžvart, ale už od doby pobělohorské byl spojován především s porýnským šlechtickým rodem Metternichů. Jeho nejvýznamnější příslušník, kníže Klement von Metternich (1773—1859), rakouský státní kancléř, byl po třicet let nejmocnějším mužem habsburské monarchie. Ovlivňoval dějiny celé Evropy, a tak není divu, že ovlivnil i malé městečko Kynžvart, kde měla rodina své venkovské sídlo…
