Apulie

10 - 2005 Kalábrie

Kalábrijské Atény

Stojím na Alarichově mostě a rozhlížím se. Přímo přede mnou leží soutok řek Busento a Crati, za ním se po úbočí pahorku San Pancrazio šplhá vzhůru k ruinám štaufského hradu staré město, nejkrásnější centro storico v celé Kalábrii. Menší a trochu mladší čtvrti vlevo, na pravém břehu řeky Crati, dominuje kostel sv. Františka z Paoly, u něhož začíná malebné nábřeží s košíkářskými krámky, šikmo vpravo za mnou se rozkládá nová část města. Taková je Cosenza, hlavní město stejnojmenné největší a nejlidnatější kalábrijské provincie…

Staré město s klášterem karmelitek a švábským hradem na vrcholu kopce San PancrazioCosenza, malebně položená mezi pohořím Sila a pobřežním horským pásem Catena Costiera, se pyšní přídomkem „kalábrijské Atény“. Získala ho na počátku novověku, po založení zdejší slavné Akademie v roce 1500, kdy se stala významným centrem humanismu. Její dějiny jsou však mnohem delší. Archeologické nálezy dokazují, že historické centrum města je osídlené nepřetržitě již od 4. stol. př. n. l. Na počátku 5. století napadli Cosenzu při svém tažení Apeninským poloostrovem Vizigóti vedení slavným králem Alarichem. Ten zde, zřejmě na malárii, zemřel. Podle legendy byl i s cenným pokladem získaným při dobytí Říma pohřben právě na soutoku řek Busento a Crati. Aby Vizigóti ochránili jeho hrobku před zloději, odklonili tok Busenta, v korytu vybudovali hrobku a po pohřbu svého krále vrátili vodu nazpět. Navíc prý ještě zabili všechny dělníky, kteří hrobku stavěli, aby nemohli prozradit její umístění. Pokud se zde opravdu Alarichova hrobka nachází, byla ukryta skutečně dokonale, neboť žádný z mnoha pokusů nevedl dosud k jejímu objevení…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2005

Další informace o Itálii naleznet zde: http://www.sopka.cz

Jaroslav Hofmann

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace