Země Světa | Archiv | Ročník 2004 | 10 - 2004 Vídeň

10 - 2004 Vídeň

10 - 2004 Vídeň

10 - 2004 Vídeň

Články v tomto čísle:

Celkem 18 článků
články: [1-10] [11-18]

Sacher od Sachera

K lahodnému moku vídeňských kaváren patří skoro neoddělitelně zákusek. A právě Vídeňané si jako málokdo jinde na světě potrpí na sladkosti. Mezi jablečnými záviny, doboši, bábovkami a koblihami s meruňkami je králem dort, který nese jméno svého autora - sacher. Podle učebnic gastronomie vymyslel proslulou pochoutku v roce 1832 cukrář knížete Metternicha Franz Sacher…

„Kávu, prosím“

Nikdo nespočte, kolikrát bylo ve vídeňských kavárnách vysloveno přání: “Kávu, prosím“. „Jakou?“ zní stejně pravidelná otázka obsluhy, pokud si host rovnou neobjedná Mokka, Melange, Brauner, Einspäner či některou z dalších asi čtyřiceti úprav kávy, které se dnes ve Vídni nabízejí. Je skoro neuvěřitelné, jak širokou škálu receptur dokázali kavárníci vykouzlit z pražených, rozemletých kávových zrn, horké vody a různě tučného mléka…

Schönbrunn - letní sídlo Habsburků

Zámek na západním okraji Vídně je takřka jejím synonymem. Jakkoli měla císařská rodina stálé sídlo v Hofburgu uprostřed města, její letní sídlo je daleko známějším pojmem. Původně stál zámek mimo město, dnes je obklopen městskou zástavbou. Svou svébytnost si však podržel. Vyrostl na místě někdejšího loveckého zámečku, který roku 1683 vypálili Turci. Spolu s francouzským parkem vytváří vlastní mikrokosmos kolem „krásného pramene“, který mu dal jméno a vyvěrá v majestátní barokní kašně Schöner Brunnen...

Balet na pilinách

Když šlechtici v období renesance, okouzleni možnostmi, jež nabízel návrat k antickému stylu života, listovali v dva tisíce let starých spisech a kronikách, objevili i statě o jezdectví. Jak noblesní a vznešená zábava ve srovnání s drsnými rytířskými turnaji temného středověku…

Portrét Gustava Klimta

„Nemám žádný svůj autoportrét. Nezajímám se o sebe jako předmět obrazu. Víc se zajímám o jiné lidi, zvláště o ženy a ještě víc o jiné věci. Na mně není nic mimořádného k vidění. Jsem malíř, který den co den, od rána do večera maluje. Postavy a krajiny. Méně portréty…“

Vídeňská secese

Do Vídně přišla secese dost pozdě. Zatímco v Anglii, Španělsku, Francii, ba i v sousedním Německu se proti akademickému umění a historizujícím stylům objevovaly protesty už v 80. letech 19. století, umělecká Vídeň žila prakticky až do konce století s pohledem obráceným do minulosti. Snad to bylo právě tím stavebním ruchem na Ringstrasse a v jejím okolí, který vídeňské umělce tak zaměstnával, že vůbec nesledovali evropské dění. Nic však neplatí univerzálně…

Odhalená Sisi

Rakouská monarchie slavila 24. dubna 1854 velkolepou svatbu císaře Františka Josefa I. s bavorskou princeznou Alžbětou Amálií Evženií. Letos na jaře, přesně 150 let po této události, bylo ve vídeňském Hofburgu otevřeno Muzeum Sisi, mýty a skutečnost…

Mozaika

V renesanční bání severní věže Svatoštěpánské katedrály je zavěšen vůbec největší zvon Rakouska a druhý největší v Evropě, zvaný Pummerin. Jeho historie je stejně bouřlivá jako samotné Vídně...

Celkem 18 článků
články: [1-10] [11-18]

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace